Vstup Finska do NATO se blíží. Jaké má armádní vybavení? Československé zbraně i sovětský skanzen
Sledovat v Google Zprávách
Finsko se rozhodlo. Chce vstoupit do NATO. Finská armáda je zajímavým příkladem kombinace zbraní sovětského původu se západním vybavením a organizací. Jaké vybavení mají finské ozbrojené síly?
Zajímavým příkladem „finlandizace“ v praxi jsou finské ozbrojené síly. Tímto termínem se označovala situace Finska, které se postavilo Sovětskému svazu a způsobilo ruské armádě těžké ztráty. Díky tomu si zachovala nezávislost a svobodu ve vnitřní politice za cenu omezení svobody SSSR v mezinárodních vztazích, jak uvedl server War on the Rocks.
Jedním z důsledků této situace bylo, že finská armáda, zejména pozemní síly (Maavoimat), byla vybavena technikou pocházející částečně ze SSSR. Velký zájem vzbudilo video zveřejněné na internetu, které ukazuje cvičení finského raketového dělostřelectva:
Tento typ zbraně je ve finské armádě zastoupen dvěma modely odpalovacích zařízení různého původu: československým RM-70 a americkým M270 MLRS.
Víceúčelový raketomet RM-70
RM-70 je československá verze sovětského Grad-21, vyráběná od roku 1972, která je jednoduchým, levným a celosvětově rozšířeným nástupcem druhoválečných „Kaťuší“.
Oproti sovětskému Gradu používá československé odpalovací zařízení těžší osmikolový podvozek Tatra 813. Kromě 40-ti vodicího zařízení pro neřízené střely ráže 122 mm bylo v něm místo pro dalších 40 raket, což umožňovalo osádce odpalovacího zařízení, aby si je po odpálení salvy sama naložila.
Zajímavý je původ vybavení, které Finsko používá. Odpalovací zařízení, která byla zkonstruována v Československu, se dostala do armády Německé demokratické republiky. Teprve odtud – po sjednocení Německa – je koupilo Finsko.
Vícekanálové raketomety M270 MLRS
Druhým pilířem finského raketového dělostřelectva jsou odpalovací zařízení MLRS – systém vyvinutý na přelomu 70. a 80. let ve Spojených státech. Je hojně využíván v zemích NATO i mimo Alianci, mimo jiné v Japonsku, Izraeli a Saúdské Arábii.
MLRS je dvanáctiválcové raketometné zařízení ráže 227 mm umístěné na pásovém podvozku. Jeho lehčí, jednomodulovou (6 skluzů) verzí je kolový HIMARS, který si objednalo mimo jiné Polsko.
Finské MLRS byly modernizovány. Mohou používat nejen neřízené střely, ale také rakety MGM-140 ATACMS (modul s raketou nahrazuje jeden šestivodičový modul MLRS) s doletem 310 km a také rakety GLSDB vyvinuté společností SAAB.
2S1 samohybná houfnice Gvozdika
Hlavňové dělostřelectvo je dalším příkladem finského pragmatismu. Jejím nejpočetnějším zástupcem jsou postsovětské samohybné houfnice 2S1 Goździk ráže 122 mm. Toto zařízení bylo vyvinuto na počátku 60. let a vyrobeno v počtu více než 10 000 kusů.
Čtyřlístek, který byl během války na Ukrajině hojně využíván oběma stranami konfliktu, používá upravený podvozek transportéru MT-LB a má dostřel v závislosti na použité munici 15-21 km.
Samohybná houfnice K9 Thunder
Generačním nástupcem finských houfnic Gvozdika jsou jihokorejské houfnice K9 Thunder ráže 155 mm (jejich podvozek používá mimo jiné polská houfnice Krab). Jedná se o současné výrobní zařízení, jehož dodávky právě probíhají.
K9 Thunder umožňuje střelbu na vzdálenost 40 km a při použití nábojů s plynovým generátorem i na vzdálenost cca. 40 km. 50 km. Finsko si objednalo 58 takových houfnic.
Samohybný minomet AMOS
Houfnice ráže 122 a 155 mm doplňují samohybné minomety AMOS, které jsou výsledkem finsko-švédské spolupráce. Jedná se o velmi zajímavou zbraň, která se vyznačuje umístěním dvou minometů ve věži, což umožňuje intenzivní palbu konstantní rychlostí asi 10 ran za minutu. Významné je, že první 3 náboje AMOS lze vystřelit do 5 sekund od zastavení.
Ve své samohybné verzi používá minomet kolový podvozek Patria AMV, v Polsku známý jako Rosomak. AMOS je schopen střílet na vzdálenost až 15 km. Finská společnost Patria vyvinula také jednohlavňovou verzi této zbraně.
Bojové vozidlo pěchoty CV90
Historické pozadí je patrné i ve vybavení finských mechanizovaných jednotek. Jsou vybaveny dvěma typy bojových vozidel pěchoty. Novějším je švédské vozidlo CV90, jehož konstrukce se těší zvláštnímu zájmu severských zemí. Vybavuje armády Dánska, Finska, Norska, Švédska a Estonska (a také Švýcarska a Nizozemska).
Finská vozidla byla oproti švédské základní verzi upravena. Nejvýznamnější změna se týká výzbroje, kde byl 40mm kanon Bofors nahrazen 30mm kanonem Mk44 Bushmaster II. Finsko provozuje 102 těchto vozidel.
Bojové vozidlo pěchoty BMP-2
O něco větší skupinu tvoří starší bojová vozidla pěchoty sovětského původu. Ve finské armádě je 110 vozidel BMP-2. Jedná se o starou techniku, která v současné době poskytuje nevyhovující úroveň ochrany.
Stojí za zmínku, že Finové modernizují své BMP vozidla. Díky tomu jsou tato vozidla schopna bojovat v noci a jejich šanci na přežití zvyšuje multispektrální kamufláž Berberys vyvinutá v Polsku. Jeho úkolem je snížit jeho radarovou stopu a viditelnost v infračerveném a termovizním spektru.
Standardy NATO
Snaha Finska vstoupit do NATO znamená, že se s největší pravděpodobností změní vybavení jeho armády, která se bude vyvíjet směrem k západním standardům NATO nejen v oblasti komunikace a výměny dat, ale také v oblasti vybavení nebo munice, kterou používá.
To lze již nyní pozorovat například u finských obrněných zbraní, kde byly zcela vyřazeny postsovětské tanky T-72 a ve službě zůstávají pouze německé Leopardy 2.
Zdroj: warontherocks.com, Wikipedia
