2. 12. 2021 18:42

Věděli jste, jak voní kometa? Nová zjištění mohou naznačit, jak vznikl život

Vesmír voní po žhavém kovu a propečených steacích, zatímco střed Mléčné dráhy chutná po malinách a voní po rumu. Bohužel některé rozpoznatelné pachy ve vesmíru nejsou ani zdaleka lákavé. Podle vědců ze sondy Rosetta Evropské kosmické agentury voní kometa, kolem které obíhá, naprosto odporně, uvedli na webu inforum.com.

Rosetta analyzuje vlastnosti komety 67p/Churyumov-Gerasimenko od chvíle, kdy se v srpnu setkaly. Kometa 67p/C-G míří ke Slunci a rostoucí teploty způsobují vylučování materiálů, které lze následně analyzovat pomocí sondy Rosetta prostřednictvím dvou hmotnostních spektrometrů.

První výsledky o plynech komety se objevily 11. září, kdy tým odhalil přítomnost vody (H2O), oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO2), amoniaku (NH3), metanu (CH4) a metanolu (CH3OH).

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Nejnovější výsledky ukazují, že ROSINA byla schopna vyčenichat také tyto příměsi pižma 67p/C-G: formaldehyd (CH2O), sirovodík (H2S), kyanovodík (HCN), oxid siřičitý (SO2), sirouhlík (CS2). To nejsou složky, které byste chtěli mít ve svém oblíbeném parfému, i když se vyskytují v relativně malém množství. Voda, oxid uhličitý a oxid uhelnatý tvoří drtivou většinu materiálu, který je vyvržen a tvoří kometu.

Hlavní výzkumnice projektu ROSINA Kathrin Altweggová nešetřila slovy, když popisovala, jak tyto plyny voní, když se sečtou:

„Parfém 67P/C-G je poměrně silný, s vůní zkažených vajec (sirovodík), koňské stáje (čpavek) a štiplavým, dusivým zápachem formaldehydu. Ten se mísí se slabým, hořkým, mandlovým zápachem kyanovodíku. Když k této směsi přidáme trochu závanu alkoholu (metanolu) v kombinaci s octovou vůní oxidu siřičitého a nádechem sladké aromatické vůně sirouhlíku, dostaneme se k ‚parfému‘ naší komety.“

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Rosetta a 67P/C-G se v současné době nacházejí ve vzdálenosti více než 463 milionů kilometrů od Slunce, mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru. Jak bude kometa pokračovat v cestě směrem k vnitřní sluneční soustavě, budou plyny stále aktivnější a zaplaví nebohou Rosettu tímto nepříjemným zápachem. Přistávací modul Rosetty, Phillae, naváže přímý kontakt s kometou 12. listopadu a odebere vzorky k určení složení komety přímo z jejího jádra.

Kometa 67P/C-G pochází z Kuiperova pásu. Poznání složení takových komet lze porovnat s kometami, které pocházejí odjinud, například z Oortova oblaku. Kromě toho, že chemické složení napovídá o možném zápachu těchto objektů, mohlo by odhalit tajemství z doby, kdy se formovala naše sluneční soustava, a mohlo by dokonce naznačit, jak vznikl život.

Zdroj: inforum.com

Čtěte také