Vědci umí vyrobit letecké palivo ze slunečního záření a vzduchu

Vědci z institutu ETH v Curychu sestrojili zařízení, které dokáže vyrábět kapalná paliva bez obsahu uhlíku ze slunečního světla a vzduchu. Dalším cílem bude dovést tuto technologii do průmyslového měřítka a dosáhnout konkurenceschopnosti. V článku zveřejněném v časopise Nature vědci z Curychu a Postupimi popisují, jak tento nový solární reaktor funguje, napsali na webu sciencedaily.com.

Uhlíkově neutrální paliva mají zásadní význam pro udržitelnost letecké a námořní dopravy. Zařízení vyvinuté v Curychu lze použít k výrobě syntetických kapalných paliv, při jejichž spalování se uvolňuje tolik CO2, kolik se dříve pro jejich výrobu získávalo ze vzduchu. CO2 a voda se získávají přímo z okolního vzduchu a štěpí se pomocí sluneční energie. Tímto procesem vzniká syngas, směs vodíku a oxidu uhelnatého, který se následně zpracovává na petrolej, metanol nebo jiné uhlovodíky.

Tým výzkumníků pod vedením Alda Steinfelda, profesora obnovitelných zdrojů energie na ETH v Curychu, provozoval v posledních dvou letech mini solární rafinérii na střeše budovy strojní laboratoře institutu ETH v Curychu. „Toto zařízení úspěšně demonstruje technickou proveditelnost celého termochemického procesu přeměny slunečního záření a okolního vzduchu na kapalná paliva. Systém funguje stabilně v reálných slunečních podmínkách a poskytuje jedinečnou platformu pro další výzkum a vývoj,“ říká Steinfeld. Technologie je nyní dostatečně vyspělá pro použití v průmyslových aplikacích.

Analýzy celého procesu ukazují, že pokud by se palivo vyrábělo v průmyslovém měřítku, stálo by 1,20 až 2 eura (30,6 – 51 Kč) za litr. Pro výrobu jsou obzvláště vhodné pouštní oblasti s vysokými solárními zdroji. „Na rozdíl od biopaliv, jejichž potenciál je omezený kvůli nedostatku zemědělské půdy, nám tato technologie umožňuje uspokojit celosvětovou poptávku po leteckém palivu s využitím méně než jednoho procenta světové vyprahlé půdy a nekonkurovala by produkci potravin nebo krmiv pro hospodářská zvířata,“ vysvětluje Johan Lilliestam, vedoucí výzkumné skupiny na Institutu pro pokročilá studia udržitelnosti (IASS Potsdam) a profesor energetické politiky na univerzitě University of Potsdam. Pokud se materiály používané při stavbě výrobních zařízení, jako je sklo a ocel, vyrábějí pomocí obnovitelných zdrojů energie a uhlíkově neutrálních metod, lze emise dále snížit téměř na nulu.

Zdroj: sciencedaily.com