Vědci prozradili, od jakého věku už jsme staří. Je to velmi smutná realita

Stárnutí je téma, které se dotkne každého z nás. Ale kdy vlastně začíná? Pro dvacetileté lidi je každý nad třicet už „starý“. Čtyřicátníci mají obavy ze šedesátky, zatímco šedesátníci se cítí skvěle, pokud je nic nebolí. Vnímání stáří se mění s věkem i kulturou. Dříve byly padesátnice považovány za starší vyzrálé ženy, dnes žijí aktivní život podobně jako třicátnice.

Stárnutí je často spojováno s negativními stereotypy, ale mnozí lidé ve středním a vyšším věku si užívají nové příležitosti a objevují zájmy, o kterých dříve ani neuvažovali. Naše chápání stáří se tak vyvíjí spolu s naším přístupem k životu.

Stárnutí začíná dříve, než si myslíme

Mnozí si myslí, že první známky stárnutí se objevují až v pokročilejším věku, ale odborníci se shodují, že proces může začít mnohem dříve, než si většina lidí uvědomuje. Vědci z Virginské univerzity přišli s překvapivým zjištěním: první zhoršení mentálních schopností se objevuje už ve 27 letech. I když to většina lidí nepociťuje, právě v tomto věku začínají první změny vedoucí k procesu stárnutí.

Mentální schopnosti vrcholí v rané dospělosti

Kolem dvaceti let máme pocit, že jsme na vrcholu svých sil, a věda nám dává za pravdu. Studie ukazují, že nejlepších výsledků v kognitivních testech dosahujeme ve věku 22 let. Bohužel, o pouhých pět let později se začínají některé naše schopnosti zhoršovat – zpomaluje se rychlost myšlení, zhoršuje se schopnost řešit logické problémy a prostorová představivost. Tyto změny si většina lidí ani neuvědomuje, ačkoliv už v nás jsou, i když zatím ne tolik viditelné.

Paměť se začíná zhoršovat o něco později; první náznaky jejího zhoršování přicházejí kolem 37. roku. I když to nezní zrovna povzbudivě, vědci upozorňují, že stárnutí není jen o ztrátě schopností. Některé oblasti, jako je naše znalost světa a slovní zásoba, se mohou zlepšovat až do šedesáti let. I když se nám v něčem nedaří jako dřív, stále máme možnost rozvíjet jiné dovednosti.

Jak můžeme přispět k lepšímu stáří?

Kolem 44. a pak opět kolem 60. roku dochází k významným změnám v našem těle, které se týkají například kardiovaskulárního systému nebo metabolismu. V těchto obdobích vědci zaznamenávají skokové změny v množství určitých molekul v našem těle, což může vysvětlit, proč někteří lidé začínají pociťovat zdravotní potíže, jako jsou bolesti kloubů nebo srdeční problémy.

Stárnutí není jednoduchý a rovnoměrný proces, ke změnám dochází v konkrétních věkových obdobích. Ačkoli se často mluví o menopauze u žen jako o velké změně kolem čtyřicítky, studie ukazují, že i muži procházejí podobnými posuny.

Prevence a zdravý životní styl jsou klíčem

Co tedy můžeme dělat, abychom se s těmito změnami vypořádali co nejlépe? Odborníci doporučují začít se o své tělo starat mnohem dříve, než se objeví první příznaky stárnutí. Pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava a péče o duševní pohodu mohou výrazně zpomalit proces stárnutí. Zdravý životní styl nám může pomoci vyhnout se mnoha problémům, které by jinak mohly nastat.

Ať už nám je dvacet, čtyřicet nebo šedesát, každý z nás stárne jiným tempem. Někdo může být biologicky starší, jiný psychologicky mladší – a v tom je možná ta největší pravda. Jak říká známé rčení: „Jsme tak staří, jak se cítíme.“ Ve finále není tolik důležité, kolik nám je let podle kalendáře, ale jak o sebe pečujeme a jak si užíváme život. Koneckonců, věk je jen číslo – a to, jak prožijeme své stáří, máme do značné míry ve svých rukou.

[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]