Vědci možná mají univerzální lék na chřipku. U zvířat již mají úspěch

Objev monoklonálních látek proti sezónní chřipce by mohl zásadně změnit způsob, jakým se tato rozšířená nemoc léčí, a přinést účinnější a elegantnější řešení než současné léky a vakcíny.

Vědci z Vanderbiltovy univerzity v USA izolovali lidské monoklonální protilátky proti chřipce typu B. Tato nemoc představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví, zejména pro děti, seniory a lidi s oslabenou imunitou.

V současné době se lidé před sezónní chřipkovou epidemií, která na severní polokouli typicky přichází na začátku zimy, chrání pomocí očkování. Sezónní vakcíny proti chřipce sice pokrývají chřipku B i běžnější chřipku A, ale nestimulují nejširší možnou škálu imunitních reakcí proti oběma virům. To znamená, že drobné mutace mohou způsobit, že virus vakcínu obejde, informuje web ČT 24.

Účinné léky zatím chybí

Největší problém spočívá v tom, že lidé, jejichž imunitní systém je oslabený věkem nebo nemocí, nemusí na očkování proti chřipce reagovat dostatečně účinně. Účinnost vakcín proti chřipce se obecně uvádí kolem padesáti procent.

Současně stále neexistují dostatečně účinné léky proti chřipce. Léčiva, která blokují neuraminidázu, hlavní povrchový protein chřipkového viru, mohou sice pomoci při léčbě na začátku nákazy, ale jejich přínos je omezený, pokud se objeví závažnější průběh. Většina nemocných stráví stále přibližně týden v posteli bojem proti viru. Vědci proto hledají způsoby, jak proti nemoci najít účinnější zbraň. Zdá se, že nyní mohou být na správné cestě.

V časopise Immunity vyšla studie, která popsala, jak se podařilo z kostní dřeně člověka očkovaného proti chřipce izolovat dvě skupiny tzv. monoklonálních protilátek, které se vázaly na různé části proteinu neuraminidáza na povrchu viru chřipky B.

Výsledky jsou potvrzené na zvířatech

Jedna z protilátek, FluB-400, dokázala v laboratorních podmínkách velmi účinně bránit viru v množení v tkáni lidských buněk. Když vědci přešli od laboratorních kultur ke zvířatům, protilátka fungovala také a blokovala množení viru, ať už byla laboratornímu zvířeti podána injekcí, nebo přes nosní sliznici.

Zejména z úspěchu nosem podávaného léčiva jsou vědci nadšení – zbavili by se tak různých vedlejších účinků spojených s injekčním podáváním a současně i odporem vůči jehlám. Teoreticky by také mohly být účinnější, protože chráněná nosní sliznice se může stát účinnou obranou před vstupem viru hlouběji do těla.

Podle autorů studie tyto výsledky naznačují, že se vyplatí investovat do dalšího vývoje přípravku, který by byl na této protilátce založený a mohl by vést ke vzniku protilátkové vakcíny, jež by byla mnohem účinnější než ty současné, a navíc univerzálně účinná.

„Protilátky se stále více stávají zajímavým lékařským nástrojem pro prevenci nebo léčbu virových infekcí,“ poznamenal lékař James Crowe Jr., který studii vedl. „Rozhodli jsme se proto najít protilátky proti chřipkovému viru typu B, který stále představuje medicínský problém. A jsme nadšení, že jsme při našem hledání našli takové výjimečně účinné molekuly.“

Zdroj: ČT 24