„Válka o pohlaví“ začíná ještě v děloze. V placentě proti sobě bojují geny matky a otce

Vědci z Cambridge objevili klíčový biochemický signál, kterým plod řídí přísun živin z placenty. Podílejí se na tom geny obou rodičů, píše server EurekAlert.

U savců získává plod živiny z placenty. U člověka je placenta velmi prokrvená a celková délka jejích cév je přibližně 320 kilometrů. Vědci z Cambridgeské univerzity objevili důležitý mechanismus, který vysvětluje, jak savčí plody řídí příjem živin z placenty.

Některá těhotenství se vyvíjejí hůře kvůli horší vaskularizaci placenty

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Tento objev může vysvětlit, proč se některá těhotenství vyvíjejí hůře. U 10 až 15 % lidských těhotenství je placenta špatně prokrvená. Děti z takových těhotenství se rodí menší a slabší. Jejich zdraví trpí i v dospělosti. Častěji trpí mnoha nemocemi, včetně kardiovaskulárních chorob a cukrovky.

Ve vědeckém časopise Developmental Cell vědci popisují, jak zjistili, že plod produkuje chemické signály, které stimulují vývoj krevních cév v placentě. Stejný mechanismus je zodpovědný za zvýšení toku živin z těla matky do placenty. Vědci k tomu použili geneticky modifikované myši. „Pokud tato komunikace selže, cévy se nevyvíjejí správně a dítě má problémy s dostatkem výživy,“ říká doktor Ionel Sandovici, hlavní autor vědecké práce.

Placenta a plod, ačkoli jsou geneticky identické, používají různé geny.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Vědci zjistili, že plod produkuje tzv. inzulínu podobný růstový faktor 2 (IGF-2). Jedná se o inzulínu podobný polypeptid, který stimuluje růst buněk a tkání. Hladiny IGF-2 v pupečníku se zvyšují mezi 29. týdnem těhotenství a porodem. „Zjistili jsme, že IGF-2 působí jako klasický hormon. Je produkován plodem, dostává se do jeho krve a přes pupečník do placenty, kde začíná působit na jeho tkáně,“ říká doktor Sandovici.

Obzvláště zajímavý je však souboj genů, k němuž dochází při produkci IGF-2. Placenta z genetického hlediska není součástí těla matky, ale vyvíjejícího se plodu. Přestože plod a placenta sdílejí stejné geny, ne všechny z nich fungují v placentě. IGF-2 je v placentě „přijímán“ jiným proteinem, který je jeho receptorem (IGF2R). Ve vyvíjejícím se plodu je funkční pouze jedna kopie genu, který je zděděný po otci a který je zodpovědný za produkci IGF-2. V placentě je pouze jedna kopie genu kódujícího IGF2R, zděděná po matce.

Otcovské geny jsou chamtivé a sobecké. Matka se proti tomu brání

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

„Podle jedné z teorií jsou geny zděděné po otcích chamtivé a sobecké. Chtějí matce odebrat co nejvíce zdrojů. Geny matky tomu však zabraňují a pomáhají udržovat rovnováhu,“ vysvětluje jeden z autorů článku doktor Miguel Constância. „Naše studie ukazuje, že právě geny otce zvyšují potřebu krevních cév v placentě u plodu. Dělají to proto, aby mohly přijímat co nejvíce živin. Geny matky přítomné v placentě zase řídí, kolik těchto živin dodá. Je to jako přetahovaná, souboj pohlaví na úrovni genů,“ dodává Constância.

Tento objev pomůže objasnit, jak spolu plod, placenta a tělo matky komunikují během těhotenství. To by zase mohlo pomoci určit, jaké hladiny IGF-2 jsou vhodné, a najít léky, které pomohou vývoji cév placenty, pokud je tento vývoj příliš slabý.

Zdroj: eurekalert.org

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026