2. 6. 2022 9:57

V galaxii NGC 2082 byl objeven nový neznámý zdroj rádiových vln

Australští astronomové objevili nový zdroj rádiových vln v galaxii vzdálené až 60 milionů světelných let. Není to supernova ani pulsar. Co to tedy je?

Australští astronomové objevili při pozorování galaxie NGC 2082 záhadný zdroj záření. Byl pojmenován (poněkud neromanticky) J054149.24-641813.7 a jeho povaha zůstává neznámá, uvádějí vědci v článku publikovaném v arXiv.

Byl objeven díky radioteleskopům Australian Square Kilometer Array Pathfinder (ASKAP), Australia Telescope Compact Array (ATCA) a Parkes. Záhadný zdroj rádiových vln je podle pozorování „kompaktní“, tedy malý v porovnání s velikostí galaxie. Její průměr je asi 33 000 světelných let, informuje portál Phys.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Takové rozměry ukazují na kvazar nebo aktivní galaktické jádro. Ty se však nacházejí v centrech galaxií a záhadný zdroj není ve středu galaxie, ale v určité vzdálenosti od ní.

Supermasivní černé díry jsou nejvýkonnějšími „elektrárnami“ ve vesmíru

Jak vědci popisují, povaha tohoto zdroje pouze naznačuje, že rádiové vlny mají tepelný původ, tj. vznikají ze zahřáté hmoty. Pravděpodobným vysvětlením je kvazar nebo aktivní galaxie, které leží přímo za galaxií NGC 2082. Potvrzení této skutečnosti však vyžaduje další pozorování.

Aktivní galaktická jádra jsou poháněna supermasivními černými dírami. Když spotřebovávají hmotu, urychlují ji na obrovské rychlosti a vyzařují záření. Dalším zdrojem energie je interakce ionizovaných (tj. elektricky nabitých) částic s extrémně silným magnetickým polem. Nejsilnější galaktická jádra se nazývají kvazary.

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026

Ne všechny jsou dostatečně silné na to, aby byly kvazary

Ne všechny supermasivní černé díry pohlcují dostatek materiálu, aby se daly nazvat aktivními galaktickými jádry, a už vůbec ne kvazary. Dvě černé díry, jejichž snímky astronomové ukázali světu – M87* v roce 2019 a Saggitarius A* v centru naší Galaxie letos v květnu, mají kolem sebe disk horké a žhavé hmoty.

Jedná se však o poměrně slabý zdroj záření. Obě vyfotografované supermasivní černé díry také neprodukují proudy částic. To je pravděpodobně způsobeno slabším magnetickým polem a mnohem menším množstvím hmoty v blízkosti obou černých děr. Oproti tomu aktivní galaktická jádra a kvazary jsou nenasytná monstra.

Zdroj: phys.org, redakčně upraveno

Čtěte také