Tající led odhalil cenné artefakty. Jedná se o předměty staré tisíce let

Jak ukazují nové objevy zkoumané archeology, globální oteplování má i některé vzácné výhody. Právě tání ledu vedlo k objevení pokladů starých několik tisíc let, píše server Science Daily. Věc má však i druhou stránku.

„Byly nalezeny předměty a pozůstatky zvířat a lidské činnosti, o kterých jsme ani nevěděli, že existují. Patří k nim vše od koňského vybavení a postrojů až po šípy s hroty z mušlí, dřevěných násad a peří. Neuplyne rok bez překvapivých objevů, které posouvají hranice našeho poznání,“ vysvětluje Birgitte Skar z univerzitního muzea NTNU

Problém tání ledovců

Tání norských ledovců se sleduje mimo jiné pomocí satelitů. Studie založená na jimi poskytnutých snímcích pořízených v roce 2020 ukázala, že více než 40 % z 10 vybraných ledových ploch roztálo. Na první pohled by se samozřejmě mohlo zdát, že z archeologického hlediska je tání ledu prospěšné. Koneckonců se v nich pak mohou nacházet artefakty uložené stovky nebo dokonce tisíce let.

Bohužel, led je ochranou takových nálezů bez ohledu na jejich povahu. Pokud nejsou tyto předměty dostatečně rychle identifikovány a zajištěny, může dojít k jejich nenávratné ztrátě. Vědci proto vyzývají k vytvoření národního programu monitorování pomocí dálkového průzkumu a zajištění archeologických nálezů z oblastí pokrytých tajícím ledem. To je důležité i pro výzkum klimatických změn, protože ledovce mohou poskytnout podrobné údaje o těchto procesech za posledních 7 500 let.

Boty, šípy a sobí kosti

Nejstarším známým nálezem, který spatřil norskou oblohu v důsledku tání ledu, je zhruba 6100 let starý dřík šípu. Byl nalezen v pohoří Jotunheimen. Ve stejné oblasti byla objevena také více než 3000 let stará bota, která je dlouhá 28 centimetrů. Nalezená bota, která byla po tisíce let uložena v ledu, se zdála být v téměř neporušeném stavu. Nejde samozřejmě o jediné nálezy tohoto typu. Archeologové našli také pozůstatky zvířat a rostlin.

Například sobí kosti staré 4200 let stále obsahují kostní dřeň. Bez přirozené ochrany v podobě ledu by se tyto cenné nálezy mohly brzy rozpadnout. Viníkem tohoto scénáře bude nepřímo člověk – protože právě náš druh má znatelný vliv na postupnou změnu klimatu a z ní vyplývající zvyšování teplot.

Zdroj: sciencedaily.com