Strategie dvou raketových útoků po sobě na stejné místo připravuje o život ukrajinské záchranáře. Je to v pořádku?
Rusko bombarduje stejné cíle s odstupem několika okamžiků, aby zabilo ukrajinské záchranáře, kteří přijíždějí zachránit přeživší, uvádí se na serveru Businessinsider. Za dva měsíce války bylo v bombardovaném severovýchodním ukrajinském městě Charkově zaznamenáno několik takovýchto opakovaných útoků.
Podle nedávné zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byl minulý měsíc zaznamenán dvojitý úder na totéž místo v Charkově. Ruské síly 1. března zasadily úder řízenou střelou vládní budově na náměstí Svobody ve městě. O několik minut později, když záchranáři přijeli hledat přeživší, zasáhla budovu druhá raketa.
Tento měsíc oznámila australská rozhlasová a televizní společnost ABC, že byla svědkem dvojitého útoku opět v Charkově. Tým ABC sledoval místní jednotku Červeného kříže, když ruské rakety zasáhly nedalekou budovu. O několik minut později, poté co na místo dorazili pracovníci Červeného kříže, zdravotníci a ukrajinští vojáci, aby pomohli přeživším, zasáhl budovu druhý raketový útok. Při útoku zahynulo nejméně deset lidí a desítky dalších byly zraněny.
Strategie dvojitého zásahu není v příručce ruského prezidenta Vladimira Putina novinkou. Rusko bylo v posledních letech několikrát obviněno z toho, že během syrské občanské války podnikalo útoky dvojitým nárazem, při nichž zahynuly desítky civilistů a záchranářů. OBSE uvedla, že tyto zákeřné útoky jsou porušením mezinárodního práva. Zda k podobným útokům došlo i v jiných městech na Ukrajině bude předmětem dalších šetření. Nálezy mohou být později předmětem důkazů o válečných zločinech.
Ať už je válka jakkoli zlá a krutá, přece jen v ní platívala pravidla, která se nikdo neodvážil překročit. Mezi taková pravidla vždy jednoznačně patřila ochrana zdravotníků a tisku před jakýmikoli ozbrojenými útoky. Je otázkou, zda jsou tato pravidla dostatečně ukotvena v mezinárodních úmluvách, a hlavně, zda jsou jejich překročení důsledně potírána, padni, komu padni.
Nejedná se jen o zmíněné opakované útoky ale především o cílené útoky na konkrétní zdravotnická zařízení. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) došlo v posledních dvou letech k útokům na zdravotníky v 16 zemích a územích, mezi něž vedle Ukrajiny patří také Libye, Myanmar, Afghánistán, Jemen, Náhorní Karabach, Mali, Nigerie, Sýrie, Palestina nebo Demokratická republika Kongo.
Zdroj: businessinsider.com