Slovensko a Ukrajina vyvinou novou samohybnou houfnici. Inspirací jsou houfnice Bohdana a EVA
Slovenská Konštrukta Defence a ukrajinský Novokramatorský strojírenský závod (NKMZ) z Kramatorska podepsaly dohodu o vývoji společné houfnice, která využije zkušenosti slavné houfnice Bohdana. Vysvětlujeme pozadí této spolupráce.
Ukrajinci nedávno zahájili sériovou výrobu houfnice Bohdana, která se proslavila znovudobytím Hadího ostrova. Ti jsou navíc spokojeni s vyráběnými kanónovými houfnicemi Zuzana 2, takže spolupráce mezi oběma výrobci je výhodná, jak píše server Focus.
Ukrajinci potřebují výrobní základnu mimo zemi a Slováci mají velký zájem o ukrajinské zkušenosti z fronty a po válce budou mít k dispozici i výrobek odvozený od bojem prověřeného řešení, což pozitivně ovlivní vnímání jejich techniky. Je třeba zdůraznit, že slovenský těžký obranný průmysl od devadesátých let bez větších úspěchů uvízl v útlumu.
Slováci nabízejí, že využijí zkušenosti ze své houfnice EVA a Ukrajinci z Bohdany. Oba dělostřelecké systémy jsou kolové konstrukce, což jim na jedné straně umožňuje velmi rychlý pohyb po silnici rychlostí až kolem 90 km/h, ale v terénu se chovají hůře než systémy na pásovém podvozku používané v polském Krabu nebo německém PzH 2000.
Dalším kladem kolových systémů jsou nižší provozní náklady, které při jejich velkém počtu přinášejí značné úspory za dobu životnosti. Přesně ze stejných předpokladů vycházel i vývoj francouzského Césara.
Výkony slovenské houfnice EVA
Historie houfnice EVA sahá až do roku 2014, kdy společnost Konštrukta Defence rozpoznala potřebu lehčí a menší varianty dělostřeleckého systému Zuzana 2, z něhož si mimo jiné vypůjčila kanon ráže 52 mm a automatický nabíječ ráže 155 mm. Zpočátku byl použit šestikolový podvozek, ale nakonec se ustálila na osmikolovém podvozku z české Tatry, který se používá například i na Ukrajině pro systém Burevijev.
Nakonec tedy máme houfnici o bojové hmotnosti 26,5 tuny obsluhovanou třemi vojáky umístěnými v pancéřové kabině vybavené také klimatizací. Houfnice EVA je schopna vést palbu na cíle na vzdálenost 41 km s plynovými generátory nebo přes 50 km s raketovou municí.
Rychlost vedené palby je maximálně pět ran/min a je možné vést palbu i v destruktivním režimu MRSI, kdy všechny vystřelené projektily dopadají na cíl téměř současně. Přepravovaná munice zase zahrnuje 12 nábojů připravených ke střelbě s prachovou náplní a 12 dalších nábojů, které je však třeba nejprve připravit k použití.
Zdroj: redakce, focus.ua, Konštrukta Defence
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]