Jak by postupovalo Rusko v případě války s Ukrajinou. Tato znamení by prozrazovaly začátek války

Velká válka, která by podle varování odborníků mohla být největším konfliktem v Evropě za posledních téměř 80 let by pravděpodobně nezačala z ničeho nic. Místo toho by Kreml dokončil přípravy zpoza štítu kybernetické války a elektronického rušení a zároveň by nasadil drony, které by světu poskytly určité varovné signály, píše server NY Times.

Zde jsou některá znamení, na která je třeba dávat pozor, počínaje dvěma týdny před začátkem války.

Zásoby paliva a munice

Masivní nasazení ruské armády na ukrajinských hranicích se skládá především z vojenské techniky, na sociálních sítích se objevují videa tanků, bojových vozidel pěchoty a dokonce i raketových systémů země-vzduch dlouhého doletu. Aby však Rusko mohlo skutečně vést válku, bude potřebovat obrovské zásoby nafty a leteckého paliva a také munice. Tyto válečné zásoby zatím nebyly u ukrajinských hranic rozmístěny. Kromě toho Rusko dosud nezřídilo polní nemocnice v místě konfliktu. Pokud se videa přesunou od hlavních bojových tanků k nákladním vozům na skladování paliva a řadám palivových cisteren, které stojí v polích, bude to znamenat, že Putin svou armádu jen nepředvádí, ale hodlá ji použít.

• 

Kybernetická válka

Moderní válka zahrnuje nejen tradiční kinetické prostředky, ale také kybernetickou válku. Lze očekávat, že ruští vojenští hackeři se plně zaměří na ukrajinské počítačové sítě, zejména na ty, které vlastní státní správa, veřejné služby, finanční instituce a záchranné služby. Ukrajinci by se mohli ocitnout v situaci, kdy jim budou zablokovány bankovní účty, uprostřed mrazivé zimy by mohl vypadnout proud a vládní počítačové systémy by mohly být ochromeny. Cílem takového hackerského útoku by bylo demoralizovat ukrajinský lid a způsobit, že by ztratil důvěru ve svou vládu.

• 

Rušení GPS

Další možností útoku je narušení přístupu Ukrajiny ke globálnímu polohovému systému (GPS). Rusko je schopno rušit nebo falšovat GPS. První způsob znemožňuje uživatelům přijímat data GPS, zatímco druhý způsobuje, že uživatelé přijímají falešná nebo zavádějící data z GPS. To by mohlo ztížit koordinaci mezi ukrajinskými vojenskými jednotkami a dále demoralizovat obyvatelstvo. Rusko používá své vlastní družice pro určování polohy, navigace a času (známé jako GLONASS), takže ruské obyvatelstvo by nebylo ovlivněno zásahy do konkurenčního systému.

• 

Útočné ponorky

Přímý zásah USA a NATO na straně Ukrajiny je nepravděpodobný, ale je možný (Ukrajina není členem NATO). Jedním z preventivních opatření, které by Rusko mohlo přijmout, by bylo vyslání co největšího počtu útočných ponorek do severního Atlantiku ve dnech před zahájením konfliktu. Ponorky, jako jsou nové ponorky ruského námořnictva s křižujícími raketami Yasen, by mohly vypustit roj útočných raket s křižujícími střelami, přičemž nízko letící rakety by se vydaly kratšími a méně předvídatelnými trasami k cílům na britských ostrovech, ve Skandinávii a západní Evropě.

V případě, že USA začnou dopravovat vybavení ze Severní Ameriky na Ukrajinu po moři, mohly by tytéž ponorky zaútočit na pomalu se pohybující konvoje naložené vojenskou technikou a zásobami, stejně jako to dělalo německé námořnictvo během první a druhé světové války.

• 

Elektronický boj

Ruské jednotky elektronického boje rovněž nasadí své impozantní systémy několik dní před skutečným útokem s dvojím cílem – shromažďovat informace a komplikovat obranné přípravy Ukrajiny. Ruské letouny Iljušin Il-20 pro radarový průzkum a elektronickou rozvědku budou létat podél hranic, nahlížet hluboko do Ukrajiny, aby odhalily pozemní síly a monitorovaly vládní a vojenský komunikační provoz. Letouny včasné výstrahy Berijev A-50 budou monitorovat ukrajinská letadla a letadla NATO. Rušičky, jako jsou systémy Tiranda a Krashuka, budou rušit ukrajinské radary a komunikace NATO a dokonce i obíhající družice radarového průzkumu.

• 

Výpadek sociálních sítí

Další akcí, kterou lze očekávat týden před útokem, je vypnutí ruských sociálních médií. Ruské sociální sítě jsou bohatou žilou užitečných informací, které jsou sdíleny se zbytkem světa. Příkladem mohou být přítelkyně ruských námořníků, které si stěžují na nasazení svých mužů na poslední chvíli nebo ruští tankisté z Dálného východu, kteří si stěžují na to, že jsou převáženi tisíce kilometrů přes celou zemi. Tyto informace jsou užitečné pro sledování pohybu ruské armády a Moskva nebude chtít nic prozradit. Moskva bude chtít také omezit sociální sítě, aby měla pod kontrolou vyprávění o přátelských ztrátách.

• 

Akce „Malí zelení mužíčci“

Na začátku rusko-ukrajinské války v roce 2014 se v krymské oblasti Ukrajiny objevili záhadní ozbrojení muži v kuklách s balaklavami, kteří si vybírali cíle. Malí zelení mužíčci, pojmenovaní podle barvy uniforem ruských pozemních sil, rozsévali zmatek, když se rychle zmocnili klíčových cílů. Ozbrojenci byli ve skutečnosti ruská komanda.

Ačkoli Ukrajina a země NATO jsou nyní moudré z této lsti, je zřetelně možné, že v hodinách před ruským útokem dojde k novým pozorováním malých zelených mužíčků. Hranice Ruska s Ukrajinou je dlouhá a speciální jednotky by mohly opět proklouznout přes hranici a zmocnit se klíčových cílů. Jak již bylo řečeno, Ukrajinci se tentokrát nenechají zaskočit; nasazení ozbrojenců bez státní příslušnosti nebude mít stejný účinek jako před osmi lety.

Průzkum pomocí dronů

A konečně, ruské vojenské bezpilotní letouny krátkého dosahu budou na poslední chvíli provádět průzkum ukrajinských pozic a shromažďovat co nejvíce informací o síle vojsk a jejich obraně. Drony budou věnovat malou pozornost hranici mezi oběma zeměmi. Z ruského pohledu by brzy nezbyla ukrajinská vláda, která by mohla podat stížnost. Rusko by přišlo o několik dronů kvůli obranné palbě, ale to by byla malá cena výměnou za čerstvé zpravodajské informace. Získané informace by pak poskytovaly cíle ruským stíhačkám a útočným letounům, křižujícím raketám, taktickým balistickým střelám, dělostřelectvu a ozbrojeným dronům.

• 

Ruský útok na Ukrajinu nepřijde zčistajasna a Putin by si to pravděpodobně ani nepřál. Čím větší předválečný nátlak může Rusko na Ukrajinu vyvinout, tím pravděpodobnější je, že by se vláda mohla zlomit nebo nabídnout velké ústupky, a ušetřit tak Putinovi námahu spojenou s válkou a tvrdými sankcemi.

Zdroj: nytimes.com

[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]