Reaktivní pancíř aneb proč jsou ruské tanky obaleny platy na vejce?

Světová média zveřejňují snímky ruských tanků s odpadávajícími částmi, které vypadají jako kartonové výlisky na vejce. I když je podobnost velká, účel těchto dílů je zcela odlišný, píše server 19fortyfive.

Tank s poškozenými částmi pancíře, z nichž se sypou „platy vajec“, se může zdát jako další válečná kuriozita. V tomto případě se však nejedná o zoufalý nápad na zvýšení ochrany, ale o konstrukční prvek reaktivního pancíře. Obsah pancíře viditelného na fotografiích skutečně připomíná formy na vejce, ale jejich přítomnost v pancíři tanku je opodstatněná. Jedná se o distanční prvky, které od sebe oddělují po sobě jdoucí vrstvy reaktivního pancíře.

Jedná se o tzv. měkké moduly, přidané pro posílení úrovně ochrany a umožňující rychlou výměnu. Pancíř tohoto typu je dnes standardní ochranou ruských tanků.

Struktura tankového pancíře

Vlastní pancíř tanku, který chrání především proti kinetické munici, je obvykle kompozitní. Mezi vrstvami oceli jsou vrstvy keramiky, kevlaru, korundu nebo písku. Takto konstruovaný pancíř, který se skládá z několika vrstev s různými vlastnostmi, je odolnější proti průrazu než jednolitá pancéřová ocel stejné tloušťky.

Na takto zkonstruovaný pancíř se navrství další pancíř. Může se jednat o dodatečnou pancéřovou ochranu, ale běžným řešením je reaktivní pancíř. Obvykle se jedná o vhodně tvarované kostky výbušného materiálu (ERA – explosive reactive armour).

Mohou to být i různé jiné materiály (např. stlačená pryž), a to buď samostatně, nebo v kombinaci s výbušným materiálem, a v těžkých verzích reaktivního pancíře i přídavné pancéřové desky.

Takto funguje reaktivní pancíř

Účelem těchto „kostek“ je zvýšit úroveň ochrany. Původně byly určeny především k ochraně proti střelám s kumulativní hlavicí. Když tento typ střely zasáhne tank, nejprve odpálí jednu nebo více kostek reaktivního pancíře. Výbuch nepoškodí vlastní pancíř tanku, ale ovlivní dopadající projektil. Jeho účelem je rozptýlit kumulativní tok, který by za jiných podmínek mohl proniknout pancířem.

V průběhu let bylo toto řešení výrazně zdokonaleno. Moderní těžký reaktivní pancíř, jako je ruský Kontakt-5 nebo Relikt, je navržen tak, aby chránil i proti kinetickým střelám, včetně podkaliberních. Náraz takového projektilu iniciuje explozi, která způsobí, že se pancéřové desky velmi rychle pohnou do strany. To jim umožňuje zasáhnout projektil (penetrátor s vysokou hustotou) a snížit jeho účinnost nebo ho dokonce zničit dříve, než zasáhne vlastní pancíř.

Alternativa k brnění

Vývojáři protitankových střel se snaží tento problém obejít použitím modulárních (tandemových) hlavic nebo jiných způsobů útoku shora, jako v případě střel Javelin nebo NLAW. Odpověď na tuto výzvu spočívá jednak ve stále složitějším, vícevrstvém pancéřování, jednak ve snaze zničit střely ještě předtím, než zasáhnou cíl (aktivní obranné systémy), nebo narušit jejich naváděcí systém.

Zdroj: 19fortyfive.com