Raketový systém S-300. Seznamte se se zbraní, která chraní oblohu

Raketový systém země-vzduch dlouhého doletu S-300 je ve výzbroji mnoha zemí. Kromě Ruska ji používají mimo jiné Ukrajina, Bělorusko, Čína a Indie. Připomínáme, co je systém S-300 a jaké jsou jeho schopnosti.

S-300 je raketový systém země-vzduch dlouhého doletu, který Sovětský svaz začal budovat koncem 60. let 20. století a jehož hlavním účelem je bojovat proti letadlům a řízeným střelám. Jeho první generace, S-300PT (v nomenklatuře NATO známý jako SA-10 Grumble), byla přijata v roce 1978 a nasazena v roce 1979.

V následujících letech začaly vznikat další varianty systémů rodiny S-300. Například v roce 1982 se objevila vylepšená verze systému S-300PS, která se od svého předchůdce lišila mimo jiné větší mobilitou a časovou náročností na konfiguraci zařízení, což hraje důležitou roli při reálných vojenských operacích. Podařilo se ji zkrátit z 30 minut na téměř 5 minut, jak uvádí server Military History.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Kolem roku 1986 vznikla další vývojová verze S-300, S-300PM. Později jej Rusové modernizovali na standard S-300PM2 a v polovině 80. let byla do služby nasazena druhá generace systému S-300PMU. Kromě toho byly mezitím vyvinuty varianty systému S-300V a S-300F.

Protiletadlové komplety S-300 sice nepatří k nejmodernějším, ale dokáží si účinně poradit s různými bojovými letadly, řízenými střelami a také taktickými balistickými raketami. Samy používají široký rozsah střel (který závisí mimo jiné na verzi) a mohou zasáhnout cíle na vzdálenost až 150-200 km a na stropě více než 25 km. Základní varianty jsou především 9M82, 9M83 a 9M83ME. Systém umožňuje zaměřit 12 střel až na šest různých cílů, jak uvádí server Army Recognition.

Automatizace hraje v systému S-300 velmi důležitou roli, ačkoli se dobře osvědčuje i ruční ovládání. Jeho součásti mohou být umístěny v blízkosti centrálního velitelského stanoviště nebo až 40 km od něj. Je třeba také zdůraznit, že v kombinaci s výkonným radarovým systémem, který dokáže sledovat až 100 cílů současně, hraje tento systém, který nepatří mezi nejmodernější, stále důležitou roli v protivzdušné obraně zemí, které jej používají. Jedním z nich je Ukrajina, která má ve svém arzenálu mimo jiné systémy S-300PS, S-300PT a protiraketové systémy S-300V, jakož i S-300 PMU, které obdržela od Slovenska.

Čtěte také

Tom Cruise se konečně vrací v dlouho očekávaném akčním sci-fi pokračování, na kterém se pracovalo 12 let

8. 5. 2026

Stojí také za to připomenout, že Rusové, kteří se potýkají s nedostatkem řízených střel, začali používat S-300 k útokům na pozemní cíle, o čemž informovalo britské ministerstvo obrany již v červenci. Teoreticky je takové použití S-300 možné, ale v praxi se ukazuje jako nepříliš efektivní. Střely mají inerciální navigaci a komunikační spojení, takže s podporou přesnějšího systému GPS by měly být schopny zasáhnout větší stacionární cíle. Při útoku na pozemní cíle však poloaktivní radarový systém nefunguje.

Zdroj: redakce, army-recognition.com, military-history.com

Čtěte také

Súkl hlásí nedostupnost dvou důležitých léků. Na jejich dodání si pacienti počkají několik týdnů

15. 4. 2026