Pušky FN FAL na Ukrajině. Toto je příběh „pravé ruky svobodného světa“
Na Ukrajinu dorazily pušky FN FAL, které používá téměř stovka zemí po celém světě a které byly použity prakticky ve všech ozbrojených konfliktech od 50. let minulého století, jak uvádí server Mil. Vysvětlujeme historii a možnosti konstrukce z tzv. svaté trojice pušek studené války.
Historie pušky FN FAL, stejně jako historie populárního kalašnikova, sahá až do druhé světové války, kdy první sériově vyráběná útočná karabina StG44 prokázala svou účinnost. Umožňovala přesnou střelbu na vzdálenost několika set metrů a nepřetržitou palbu jako samopal. Po skončení druhé světové války byl v mnoha zemích zahájen výzkum nové generace zbraní.
Se založením NATO 4. dubna 1949 byly zahájeny práce na standardizaci výzbroje. Existovalo několik koncepcí, z nichž například Velká Británie spolu s Belgií prosazovala náboj .280 British, kolem kterého konstruktér Dieudonné Saive navrhl FN FAL na základě své dřívější práce SAFN-49.
Američanům však záleželo na vyřazovací síle a pro ně byl britský náboj příliš slabý, takže nakonec v prosinci 1953 prosadili svůj návrh jako standard pro celé NATO. Jediná země, která prorazila, byla Francie, která používala velmi podobný francouzský náboj 7,5×54 mm.
S ohledem na tuto situaci konstruktér Dieudonné Saive přepracoval pušku pro vybrané střelivo a vytvořil na svou dobu revoluční pušku FN FAL. Název je zkratkou pro Fabrique Nationale fusil automatique léger.
Pušky měly obrovský úspěch, protože je již v roce 1953 přijala belgická armáda a v roce 1955 přišly objednávky z Izraele, Kanady (jako první země vyráběla palcovou verzi FN FAL s upravenými mířidly) a z Německa, kde chtěli touto puškou vyzbrojit nově vzniklý Bundeswehr.
Německo zakoupilo první sérii několika tisíc pušek označených G1 a po další objednávce 100 000 kusů chtělo zavést licenční výrobu. Belgičané, kteří si ještě pamatovali ne tak dávnou druhou světovou válku, to odmítli, což nakonec vedlo k tomu, že Německo zařadilo do výzbroje pušky HK G3 jako hlavního konkurenta FN FAL na trhu, což si bezpochyby zaslouží samostatný příběh.
V následujících letech se puška FN FAL dostal také do výzbroje rakouských, lucemburských a nizozemských ozbrojených sil a byl poměrně blízko tomu, aby se stal plnohodnotnou puškou americké armády.
Na základě úspěšných zkušeností Kanaďanů se puška FN FAL v roce 1957 dostala i do britských ozbrojených sil, ale Britové správně upustili od možnosti nepřetržité střelbya rozhodli se vyrábět pušku pouze pro jednu střelbu s označením L1A1 Self-Loading Rifle (SLR). Díky tomu se puška zanedlouho rozšířila do dalších zemí Commonwealthu.
Následně se puška FN FAL dostala do mnoha dalších zemí, především do Jižní a Střední Ameriky a Afriky, a byla používána prakticky ve všech ozbrojených konfliktech. FN Herstal nebyl tak ochotný k licenční výrobě jako německý Heckler und Koch, ale FAL se licenčně vyráběl ve Velké Británii, Kanadě, Jihoafrické republice, Brazílii, Rakousku, Argentině, Indii, Austrálii, Izraeli, Mexiku nebo Venezuele.
FN FAL – relikt studené války, který předběhl svou dobu
Pušky používají krátkozdvihový pístový plynový systém a uzamčení je dosaženo vychýlením závěru ve svislé rovině. Puška FN FAL vyniká vícepolohovým regulátorem plynu, který umožňuje přesné nastavení zbraně pro dané střelivo, což může být v rukou nezkušeného rekruta potenciální problém.
Závěrná komora pušky FN FAL je vyfrézována z jednoho bloku oceli, což jí dává vyšší tuhost než konstrukce využívající lisovaný plech, jako třeba pušky HK G3, ale na druhou stranu zvyšuje výrobní náklady.
Puška je také vybavena velmi zřídka používaným uzamčením pohyblivého ústrojí v zadní poloze po vystřelení posledního náboje, což je dnes již standardní funkce. To šetří čas při přebíjení, protože po vložení nového zásobníku není třeba karabinu znovu nabíjet. Velmi výhodné je také to, že rukojeť pro přebíjení je během střelby nehybná, což je dnes také považováno za luxus.
Puška FN FAL se obvykle zásobuje z ocelových zásobníků na 20 nábojů, má hmotnost přibližně 4,3 kg a délku 1,1 m s hlavní 533 mm. Zkrácená verze PARA se sklopnou pažbou a hlavní o délce 463 mm váží přibližně 3,8 kg. Existovala také těžká verze FALO s mnohem silnější hlavní a sklopnou dvojnožkou, která fungovala jako kulomet. Díky velkému množství verzí FN FAL se tato puška stala populární ve všech možných zeměpisných šířkách a délkách, jak píše server Sofrep.
Tato puška byla všude
V 50. letech 20. století byly pušky FN používány během kubánské revoluce oběma stranami, protože režim generála Fulgencia Batisty zakoupil sérii těchto pušek, které používali i bojovníci pod vedením Fidela Castra. Pušky byly také výzbrojí kubánských emigrantů, kteří se účastnili invaze v Perském zálivu.
O deset let později byly pušky FN FAL hojně využívány v rhodéské válce, kde dobře vycvičené britské bezpečnostní síly Rhodesie usilující o nezávislost a podporované Jihoafrickou republikou dobře využily balistickou převahu náboje 7,62×51 mm NATO nad sovětským nábojem 7,62×39 mm používaným v karabinách AK, které používali mimo jiné povstalci z Afrického národního svazu Zimbabwe (ZANU).
Střely vystřelené z pušky FN FAL měly větší účinný dostřel než střely z karabin AK a mohly účinněji pronikat překážkami, jako jsou kmeny stromů. Například energie střely vystřelené z pušky FN FAL je něco málo přes 3 000 J, zatímco energie střely z karabiny AK je přibližně 2 000 J.
Tyto výhody nejsou vždy užitečné, jak Izrael zjistil během šestidenní války v roce 1967, kdy byla puška FN FAL považována za příliš těžkou a neskladnou pro boj v městských oblastech. Dalším problémem bylo, že zbraň se velmi špatně ovládala při střelbě nepřetržitou palbou z ruky.
V důsledku těchto nevýhod začal Izrael hledat něco jiného a rozhodl se používat karabiny AK-47. Výsledkem byla karabina IMI Galil s novým středním nábojem 5,56×45 mm NATO.
Jedná se o identické zkušenosti, jaké Američané získali ve Vietnamu s karabinou M16. Postupem času začaly přecházet na nové konstrukce poháněné středním nábojem i další země, především NATO. Obecně se v těchto zemích FN FAL zachovaly jako výběrové pušky, ale nejsou v této roli tak populární jako HK G3. Z tohoto důvodu je na trhu velmi omezený výběr příslušenství, které umožňuje montáž doplňků. Naproti tomu v Africe nebo Jižní Americe se FN FAL používá dodnes.
Pušky FN FAL se mimo jiné účastnily také jomkipurské války, libanonské, angolské nebo nigerijské občanské války, války ve Vietnamu, války za nezávislost Bangladéše nebo války o Falklandy, během níž obě strany používaly v podstatě stejné pušky.
Puška FN FAL byla použita také v chorvatské válce za nezávislost a stále se používá v probíhajících válkách v Jemenu, Libyi, Sýrii nebo v boji proti Boko Haram v Nigérii. Nyní se „pravá ruka svobodného světa“ dostala na Ukrajinu, kde je po desetiletích z vůle svého tvůrce používána k obraně proti SSSR/Rusku.
Zdroj: redakce, Wikipedia, mil.in.ua, sofrep.com