Pouze 1 % lidí zná správnou odpověď: Tento češtinářský chyták zmátl i experty
Čeština je jedním z nejsložitějších jazyků světa. Dělá problémy i rodilým Čechům, natožpak cizincům. I když se ji ve škole učíme už od první třídy a končíme s ní až u maturity, tak spousta z nás píše gramaticky špatně. Existují navíc chytáky, které dokážou zmást nejen běžného Čecha, ale třeba i učitele češtiny.
Už ve třetí třídě se děti učí vyjmenovaná slova. Není jich příliš mnoho a dají se zapamatovat – a přesto v nich v dospělosti spousta z nás chybuje. Stejné je to i s předponou vy-, shodou podmětu s přísudkem a dalšími záludnými „íčky“.
Náš jazyk nás ale zkouší i jinak. Často není snadné určit, jestli se někde má psát předpona s- nebo předpona z-. Mnoho lidí váhá, jak je to s řadovými číslovkami. Leckdo netuší, že existuje něco jako přechodníky. A i ti nejzkušenější milovníci češtiny někdy udělají v psaném textu takovou hrubku, až se nad tím sami musejí červenat.
Zkrátka, naše mateřština je neskonale záludná. A jelikož nikdo není neomylný, tak i učitelé nebo jazykovědci v ní někdy chybují. Zvlášť narazí-li na chyták, který dokáže rázem smést všechny jejich dosavadní znalosti o pravidlech gramatiky.
Správnou odpověď uhodne málokdo
Takových češtinářských chytáků existuje nespočet. Typicky nad nimi „běžní“ Češi dlouho laborují a odpověď loví kdesi hluboko v paměti. Ale učitelé češtiny nebo třeba korektoři vidí správnou variantu na první pohled a nejde pro ně o žádnou složitost.
Pak jsou tu ale i chytáky, nad nimiž si mozkové závity zavaří i profesionálové. A my jsme našli jeden, který dělá problém i těm nejlepším znalcům češtiny – včetně těch, kteří se psaním třeba i živí. Můžeme se skoro vsadit, že na něj nepřijdete ani vy. A pokud ano, jste naprosto geniální.
Náš příklad vypadá na první pohled jednoduše a možná si budete ihned jistí, která ze tří nabízených možností je správná. Ale zamyslete se nad ní trochu víc a využijte všechny své znalosti a dosavadní zkušenosti. A možná vám najednou bude připadat, že variant by mohlo být více. A že ta vaše nejlepší je dost možná špatně.
A teď už si uveďme ten nejsložitější češtinářský chyták, který vám ještě dnes večer možná nedá spát. Níže uvidíte tři věty se stejným významem. Ale jen jedna je napsaná zcela gramaticky správně. Která to je?
1. Dvě třetiny publika odešli.
2. Dvě třetiny publika odešly.
3. Dvě třetiny publika odešlo.
Nikam nespěchejte a dobře se nad tím zamyslete. Je to totiž trochu past.
Vysvětlení češtinářského chytáku
Pokud už jste si svou odpovědí jisti, můžete číst dál. Vysvětlíme, která věta je naprosto správně – a hlavně proč tomu tak je. Pokud si ještě pamatujete na určování podmětu a přísudku a na pravidla jejich shody, zřejmě jste jako nejlepší variantu označili větu s číslem 2.
Má to svou jasnou logiku. Podmět by mělo být slovo „třetiny“ a přísudek „odešly“. Tvrdé Y je tak na místě, protože jde o množné číslo a navíc si na něj můžeme ukázat zájmenem „ty“. Ale není to tak úplně pravda.
Správná je totiž pouze varianta číslo 3 – “Dvě třetiny publika odešlo“. A hned vám vysvětlíme proč.
I když to vypadá, že „dvě třetiny“ je množné číslo a podmět by tedy měl být v množném čísle, tak toto sousloví závisí na významu slova „publikum“. To je jednotného čísla a nepočitatelné. Přestože tedy „dvě třetiny“ představují část celku, přísudek se řídí hlavním podmětem, tedy „publikem“, které je v jednotném čísle.
Právě proto, že tu dochází ke střetu logiky a známých pravidel gramatiky, většina lidí nedokáže správnou odpověď uhodnout. Ale je tomu skutečně tak. A nádherně to ukazuje, jak složitý a zároveň variabilní je tenhle náš jazyk.
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]