Polsko bude mít největší armádu v Evropě. Tuhle palebnou sílu nikdo nemá

Válka na Ukrajině potvrdila, že dělostřelectvo, hlavňové i raketové, je „bohem války“. Na obou stranách je zodpovědné za většinu utrpěných ztrát na lidech i technice a v tomto ohledu předčí letectvo nebo obrněné a mechanizované jednotky.

Plány rozvoje polské armády, včetně dělostřelectva, představilo ministerstvo obrany na začátku roku 2023 prostřednictvím prezentace vystavené během práce výboru pro národní obranu, jak uvádí server Defence24. Pojďme se podívat, čím Polsko disponuje.

Houfnice 2S1 Gvozdika

Donedávna nejpočetnějším představitelem polského hlavňového dělostřelectva byla stárnoucí pancéřová houfnice 2S1 Gvozdika. Teoreticky měla polská armáda více než 360 exemplářů této zbraně, zkonstruované v 60. letech 20. století v SSSR, samohybné kanónové houfnice ráže 122 mm využívající podvozek MT-LB. Ačkoli se jednalo o sovětskou konstrukci, houfnice se po léta vyráběla v Polsku.

V současné době je houfnice vyřazována a nahrazována zařízením novější generace – kanónovými houfnicemi Krab a K9.

Houfnice Dana

Druhým nejpočetnějším zástupcem hlavňového dělostřelectva je kanónová houfnice Dana. Jedná se o zbraň zkonstruovanou v 70. letech v Československu a používající munici ráže 152 mm. Charakteristickým rysem houfnice je usazení věže na těžkém kolovém podvozku Tatra T-815 VT Kolos 8×8.

Polsko používá 111 exemplářů této zbraně, které byly v první dekádě 21. století modernizovány na standard Dana-T a dostaly mimo jiné modernizované komunikační prostředky a systém řízení palby. V současné době probíhá modernizace této zbraně na standard Dana-M, která zahrnuje úpravu pohonného systému, doplnění klimatizačního a topného systému, kamer zobrazujících posádce situaci kolem vozidla, instalaci parkovacího generátoru elektrické energie nebo změny v hydraulickém systému, jak uvádí server Defence24.

Stojí za zmínku, že tyto zbraně jsou neustále modernizovány a vyráběny. Po variantě Zuzana, u níž byla ráže změněna na 155 mm NATO, nyní Slováci nabízejí verzi Zuzana 2 s prodlouženou hlavní a digitálním systémem řízení palby.

AHS Krab

AHS (samohybná kanónová houfnice) Krab měla být budoucností polského hlavňového dělostřelectva, ale válka na Ukrajině změnila plány. Nakonec bude Polsko používat nejméně 120 těchto zbraní (pět eskadron po 24 kanónových houfnicích), ale současný počet Krabů v polské armádě se nezveřejňuje.

Dalších 54 kusů objednala Ukrajina na komerční bázi pro své ozbrojené síly. Vzhledem k potřebě rychlého doplnění polského samohybného dělostřelectva objednalo ministerstvo obrany v roce 2022 z Koreje kanónové houfnice K9 Thunder, s nimiž Krab sdílí (polonizovaný) podvozek.

Dělová houfnice K9 Thunder

Prvních 24 exemplářů korejské techniky ve verzi K9A1 dorazilo do Polska v prosinci 2022. V současné době – již s další druhou tranší dalších 12 kusů K9 – je v Polsku 36 těchto zbraní a do konce roku 2023 má počet Thunderů dosáhnout 48 kusů.

Nakonec má Polsko do konce roku 2026 obdržet 212 houfnic K9 a podle rámcové dohody podepsané v srpnu 2022 má být v Polsku vyrobeno dalších 460 kusů. Celkem má mít polská armáda k dispozici 672 těchto zbraní.

BM-21 Grad

Kromě hlavňového dělostřelectva disponuje Polsko také raketovým dělostřelectvem. V současné době jej tvoří systémy využívající raketové projektily ráže 122 mm. Ačkoli používají částečně společnou munici, mají různé schopnosti.

Nejstarším z raketových systémů používaných Polskem je vzdálený příbuzný druhoválečných Kaťuší. Vozidlo je vybaveno jedním 40-ti vodicím raketometem, umístěným na podvozku 6×6 Ural-375D, jak píše server Mil.

Dosah střelby je přibližně 20 km. Počet vozidel Grad, která zůstávají ve službě, není znám – jedná se o postupně vyřazovanou techniku a neznámý počet odpalovacích zařízení dodalo Polsko Ukrajině.

RM-70 Vampír

Československá modifikace sovětské zbraně přináší vylepšení podvozku, protože odpalovací zařízení a jeho schopnosti zůstávají nezměněny.

Starý Ural byl v tomto případě nahrazen těžším podvozkem Tatra 813, který má kromě odpalovacího zařízení také prostor pro další rakety. Polsko má k dispozici 29 RM-70.

Polská modernizace Gradu výrazně zvyšuje jeho schopnosti. Ačkoli odpalovací zařízení vypadá podobně, je umístěno na polském podvozku 6×6 Jelcz P662D.35 a kromě starých raket vyvinutých v SSSR může odpalovat i novější, polské rakety rodiny Feniks, díky nimž se dosah střelby zdvojnásobuje na 40 km, jak píše web Military Today.

HIMARS

Kvantový skok ve schopnostech polského raketového dělostřelectva přinese realizace smluv uzavřených v roce 2022 na dodávky amerických systémů HIMARS a jihokorejských systémů Chunmoo.

V případě systému HIMARS Polsko obdrží 18 hotových systémů (odpalovací zařízení integrované s americkým podvozkem) a až 468 odpalovacích modulů HIMARS neboli odpalovacích zařízení, která budou namontována na polské podvozky Jelcz.

Spolu s odpalovacími zařízeními Polsko objednalo 9 000 kusů munice ve třech variantách s doletem od 85 (GMLRS Unitary/Alternative Warhead) do 150 km (GMLRS Alternative Warhead Extended Range). USA rovněž povolily Polsku nákup až 45 střel ATACMS s dosahem přesahujícím 300 km.

K239 Chunmoo

Doplněním amerických zbraní bude 288 (v první fázi 212) odpalovacích zařízení K239 Chunmoo, která budou integrována s polským podvozkem Jelcz a polským systémem řízení palby. Prvních 18 odpalovacích zařízení dorazí do Polska do konce roku 2023.

Spolu s odpalovacími zařízeními Polsko zakoupilo logistický a servisní balíček, který zahrnuje rakety Chunmoo 239 mm s doletem 80 km a rakety dlouhého doletu s doletem 290 km.

Zdroj: redakce – autorský článek, defence24.com, military-today.com, mil.in.ua, Wikipedia