Novorozenci jsou osídleni bakteriemi odolnými vůči antibiotikům

Děti v Nigérii mají pozitivní testy na bakterie odolné vůči kolistinu, i když není jasné, zda je získaly v děloze, od matky nebo někde v nemocnici. Děti narozené s bakteriemi rezistentními vůči kolistinu mohou mít vyšší šanci, že v budoucnu získají infekce rezistentní vůči lékům.

Jde o velice závažnou věc, hrozí totiž sepse. K sepsi dochází, když imunitní systém extrémně reaguje na infekci. Jedná se o život ohrožující stav: celosvětově má na svědomí přibližně 11 milionů úmrtí – 20 % všech úmrtí ročně. A nepostihuje jen dospělé. V roce 2020 zemřelo na sepsi v prvním měsíci života 2,4 milionu novorozenců. Většina těchto úmrtí se stala v subsaharské Africe. Uvádí Livescience.com.

Hlavní léčbou sepse jsou antibiotika. Nadměrné používání a zneužívání antibiotik v humánní medicíně a zemědělství však vedlo ke vzniku antimikrobiální rezistence – procesu, při kterém si bakterie, houby a paraziti vypěstovali schopnost odolávat působení léků.

WHO označuje antimikrobiální rezistenci za jednu z největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví.

Tato rostoucí rezistence je způsobena nadměrným používáním a zneužíváním antibiotik v humánní medicíně i v zemědělství. Používají se ve velkém množství k pěstování plodin a v krmivech pro zvířata k léčbě a snížení rizika infekce u hospodářských zvířat.

Předpokládá se, že do roku 2050 zemře na antimikrobiální rezistenci více lidí než na rakovinu i cukrovku dohromady.

V naší nejnovější studii jsme zjistili, že vzorky odebrané matkám a novorozencům mladším jednoho týdne v Nigérii již obsahovaly bakterie rezistentní vůči kolistinu. Děti ani jejich matky však kolistinem nikdy léčeny nebyly.

Kolistin je jedním z posledních zbývajících antibiotik, která jsou stále účinná v zabíjení bakterií a v boji proti infekcím, jako je například zápal plic. Světová zdravotnická organizace ho považuje za kriticky důležité pro humánní medicínu.

Předpokládáme, že matky mohly tyto bakterie rezistentní vůči kolistinu zachytit z prostředí. O konkrétním mechanismu nemůžeme spekulovat. Děti mezitím mohly bakterie získat z nemocnice, z komunity nebo od svých matek. Zatím není známo, zda tyto bakterie rezistentní vůči kolistinu zůstávají v matkách nebo v dětech – ale pokud ano, může to zvýšit jejich šance na získání budoucích infekcí rezistentních vůči lékům.

Studie odebraných vzorků

Vzorky novorozenců a jejich matek v naší studii byly odebrány v letech 2015 až 2017 ve třech nemocnicích v Kanu a Abuji. Tento výzkum je dosud největším screeningem střevní mikrobioty na rezistenci ke kolistinu v Nigérii.

Ze 4 907 vzorků, které jsme analyzovali v našich laboratořích v Cardiffu a Oxfordu, jsme zjistili, že 1 % vzorků obsahovalo geny propůjčující rezistenci ke kolistinu, a to u 41 matek a osmi dětí. Ačkoli se jedná o nízké procento, je nesmírně znepokojující, že některé děti měly v prvním týdnu života bakterie rezistentní vůči kolistinu.

Kolistin se v nigerijských nemocnicích a na klinikách používá jen zřídka. Naše zjištění proto naznačují, že rezistence se mohla objevit v důsledku rostoucího používání kolistinu v zemědělském prostředí v zemi. Pokračujeme ve výzkumu se spolupracovníky v Nigérii, abychom dále porozuměli úrovni rezistence jak ve zdravotnickém systému, tak v širším měřítku.

Nebezpečí používání antibiotik v zemědělství

V celosvětovém měřítku je zvířatům předepisováno více antibiotik než lidem. Většina této spotřeby není určena k léčbě infekcí, ale spíše k prevenci infekcí nebo k podpoře rychlejšího růstu zvířat.

V roce 2016 byly v bakteriích E. coli z prasečí farmy v Číně objeveny geny pro mobilní kolistin (mcr). Tyto geny nesou rezistenci vůči antibiotiku kolistinu a mohou se šířit mezi bakteriemi, čímž se rezistence vůči kolistinu dále zvyšuje.

Tento objev vedl k úplnému zákazu používání kolistinu v zemědělství v Číně.

V únoru 2022 byly evropské zákony rozšířeny tak, aby bylo nezákonné přidávat antibiotika do krmiv pro hospodářská zvířata jako prevenci infekcí před jejich vznikem.

Potíž je s krmivem z dovozu

Ve studii, kterou jsme publikovali v roce 2023, jsme však zjistili, že evropské země sice zakázaly používání kolistinu v zemědělství, ale paradoxně stále aktivně vyvážejí krmiva pro hospodářská zvířata, která kolistin obsahují, do zemí s nízkými a středními příjmy, jako je Nigérie, k použití v zemědělství.

Zdá se, že vědomý zisk z prodeje krmiv zakázaných pro použití v Evropě do rozvojových zemí, které tyto předpisy nemají, je velmi pochybnou praxí – zejména když tyto země již trpí jednou z nejvyšších měr endemické antimikrobiální rezistence vůči běžným antibiotikům na světě a alternativy léčby jsou buď neúměrně drahé, nebo zcela nedostupné.

Podle odhadů bylo v roce 2022 celosvětově použito téměř 100 000 tun antibiotik k chovu skotu, ovcí, kuřat a prasat. Očekává se, že do roku 2030 se toto používání zvýší o dalších 8 % a povede k přímému nárůstu infekcí rezistentních vůči antibiotikům.

Výzva k úplnému zákazu

Je třeba zavést celosvětový zákaz nevybíravého používání kolistinu v zemědělství, aby se toto zásadní antibiotikum zachovalo pro případy, kdy je naléhavě zapotřebí.

Jedná se však o křehkou rovnováhu. Zákaz bez alternativních řešení pravděpodobně ovlivní produkci potravin a negativně ovlivní živobytí zemědělců v již tak náročných klimatických podmínkách. A vzhledem k tomu, že světová populace se do roku 2050 zvýší přibližně o 2 miliardy, poptávka po cenově dostupném mase bude jen stoupat.

Je také zapotřebí naléhavě investovat do programů prevence a kontroly nemocničních infekcí a do zlepšení vodních, sanitárních a hygienických zařízení v zemědělských podnicích, aby se omezilo šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům v těchto prostředích.

OSN – antimikrobiální rezistence

Zvířata by měla dostávat antibiotika pouze v případě, že jsou nemocná. Tato antibiotika by měla být vybírána spíše z těch, která Světová zdravotnická organizace zařadila na seznam „nejméně důležitých“ pro lidské zdraví, než z těch, která jsou klasifikována jako „nejvyšší priorita/kriticky důležitá“.
V září 2024 se během Valného shromáždění OSN v New Yorku sejdou vedoucí představitelé vlád, průmyslu, finančních institucí a vědeckých organizací na zasedání OSN o antimikrobiální rezistenci se bude jednat na vysoké úrovni.

Toto setkání nabízí světovým lídrům včasnou příležitost stanovit některé cíle pro snížení používání antibiotik v zemědělství a podpořit zemědělce v zemích s nízkými a středními příjmy, aby zlepšili hygienické postupy na farmách.

Zdroj: WHO, Nature.com, Livescience: Tento upravený článek byl přetištěn z webu The Conversation pod licencí Creative Commons.