Neurolog určil, do jakého věku je vhodné pít víno a pivo, aby nedošlo k poškození mozku

Konzumace alkoholu, především vína a piva, je běžná součást mnoha společenských setkání a každodenního života. Přestože je občas prezentována jako zdraví prospěšná, odborníci varují, že alkohol může mít vážné negativní dopady na paměť, kognitivní funkce a celkové zdraví mozku, zejména u starších lidí. Jak alkohol ovlivňuje zdraví v různých fázích života, a kdy je vhodné jeho příjem omezit nebo zcela ukončit?

U mladistvých a dospívajících je konzumace alkoholu zvláště riziková. Mozek se vyvíjí až do věku přibližně 25 let, přičemž nejintenzivnější změny probíhají v období dospívání. Alkohol v tomto období narušuje proces zrání mozkových struktur, zejména prefrontální kůry, která je zodpovědná za rozhodování, sebekontrolu a dlouhodobé plánování.

Dlouhodobé studie ukázaly, že mladiství, kteří pravidelně pijí alkohol, mají nižší schopnost soustředění a vyšší riziko vývoje závislosti v dospělosti. Zároveň u nich hrozí větší pravděpodobnost impulzivního chování a problémů v sociálních vztazích.

Potenciální přínosy alkoholu v dospělosti

Ve středním věku se často mluví o takzvaném „paradoxu francouzského vína“. Studie naznačují, že mírná konzumace alkoholu – konkrétně červeného vína – může mít pozitivní účinky na kardiovaskulární zdraví. Polyfenoly a antioxidanty obsažené ve víně, jako je resveratrol, mohou zlepšit funkci cév, snižovat hladinu špatného cholesterolu a podporovat krevní oběh.

Mírné pití je definováno jako maximálně jedna sklenka denně pro ženy a dvě pro muže. Překročení této hranice však zdravotní benefity rychle eliminuje a zvyšuje riziko obezity, hypertenze a metabolického syndromu.

V jakém věku už alkohol škodí

Podle předního neurologa Richarda Restaka, autora knihy Complete Guide to Memory, se s věkem zrychluje ztráta neuronů, což činí mozek zranitelnějším vůči poškození. Tento proces začíná kolem 65. roku života, kdy se zvyšuje riziko neurodegenerativních onemocnění, jako je demence. Konzumace alkoholu tento stav dále zhoršuje, neboť alkohol může negativně ovlivnit neuronové spoje a snížit schopnost mozku přizpůsobovat se změnám, což je klíčové pro zdravé stárnutí.

Studie také naznačují, že alkohol ovlivňuje nejen paměť, ale i rozhodovací schopnosti, učení a emoční stabilitu. Pravidelná konzumace může vést k tichému zhoršování mentálních funkcí, aniž by si to dotyčný uvědomoval.

Restak doporučuje výrazné omezení nebo úplné odstranění alkoholu z jídelníčku po 65. roce věku. Upozorňuje, že ačkoli malé množství alkoholu může být tolerovatelné, žádné množství není zcela bezpečné.

Tento názor podporují i další studie, které ukazují, že i mírná konzumace (např. méně než 100 gramů alkoholu týdně) může mít negativní dopady na mozek a srdce. Navíc Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje alkohol jako karcinogen, který může zvyšovat riziko některých druhů rakoviny, jako je rakovina prsu, jater nebo tlustého střeva.

Dopady alkoholu na zdraví mozku a srdce

Konzumace alkoholu poškozuje mozkové buňky, a to především neuronové spojení, která jsou klíčová pro plasticitu mozku. To ovlivňuje paměť, schopnost učit se novým věcem a řešit problémy. U mladších lidí se mozek dokáže částečně regenerovat, avšak s přibývajícím věkem se tato schopnost snižuje.

Mírná konzumace alkoholu může snížit riziko ischemické choroby srdeční, avšak nadměrné pití zvyšuje pravděpodobnost hypertenze, arytmie a srdečního selhání. Studie Evropské kardiologické společnosti doporučují nepřekračovat týdenní příjem 100 gramů alkoholu.

Riziko rakoviny a jiných onemocnění

Pravidelné pití zvyšuje riziko rakoviny jater, prsu a tlustého střeva. Rakovina prsu je dokonce spojena již s konzumací jedné skleničky alkoholu denně.

Alkohol ovlivňuje i psychickou pohodu. Zatímco krátkodobě může pomoci snížit stres nebo úzkost, dlouhodobě zhoršuje symptomy depresí a úzkostných poruch. U lidí s genetickou predispozicí k duševním onemocněním může být spouštěčem závažných epizod