Navigátor si spletl páku aneb jak Američané omylem shodili atomové bomby

Létání s bombardéry B-52 není nic neobvyklého. Problém začíná ve chvíli, kdy se pod křídly letadla nacházejí řízené střely s jadernými hlavicemi, ale pozemní ani letová posádka o tom nemají tušení. Je to nepravděpodobné? Tato zdánlivě nemožná událost se stala poměrně nedávno. A v žádném případě nebyla první.

Letoun Douglas A-4 Skyhawk je mimořádně úspěšným letounem. Byl navržen v 50. letech 20. století jako lehký a levný úderný stroj schopný operovat bez krytí stíhacími letouny.

Vývojáři Skyhawku úspěšně zkombinovali jednoduchý design s ne špatnými schopnostmi pro tuto třídu zařízení a solidní výhodou užitečného zatížení. Jedenáctitunový letoun mohl pod svými křídly nést více než čtyři tuny výzbroje.

Přestože byl v polovině 50. let 20. století zařazen do výzbroje amerického námořnictva a řada zahraničních uživatelů jej v průběhu let vyřadila, Argentina jej používá dodnes. Stárnoucí letouny A-4AR Fightinghawk (hluboká modernizace téměř 70 let staré konstrukce) jsou nyní z důvodu vyčerpání již málo použitelné.

Ztracená jaderná bomba B43

Dne 5. listopadu 1965 byl jeden takový letoun převezen na palubu letadlové lodi USS Ticonderoga (nyní pojmenované po jednom z raketových křižníků). Bohužel vše nešlo podle plánu a stroj spadl do oceánu asi 120 km od japonského pobřeží. Aby toho nebylo málo, pod letadlem byla zavěšena nejméně jedna jaderná bomba B43, jak uvádí server Military History.

Nehoda, při níž se na mořském dně nedaleko Japonska ocitla megatunová jaderná bomba, byla zprvu účinně utajována. Celá záležitost se dostala na světlo světa až po více než čtvrtstoletí a vyústila v diplomatický skandál. Aby toho nebylo málo, nebyla to jediná nehoda tohoto druhu. A rozhodně ne nejnebezpečnější.

Bomba na zahradě manželů Greggových

Zatímco bomba ležící asi 5 km pod vodní hladinou je z dlouhodobého hlediska neškodná, totéž nelze říci o bombě, která se po svržení bombardérem sama odjistí a zasáhne osadu Mars Bluff v Jižní Karolíně. Konkrétně na zahradě rodiny Greggových, kde si před chvílí hrály děti.

K nehodě došlo při jedné z hlídek bombardovacího letounu Boeing B-47 Stratojet. Tato v té době nejmodernější letadla pravidelně létala mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Pro případ, že by během mise vypukla válka se Sověty, měli na palubě atomovou bombu Mark 6, vývojovou verzi slavné bomby Fat Man (Mark 3) svržené na Nagasaki, jak píše server Aviation Safety.

Během jednoho z letů se v pilotní kabině rozsvítila kontrolka, která signalizovala, že bomba není řádně zajištěna. Když byl navigátor poslán do pumovnice, aby problém vyřešil, chytil špatnou páku. Smůla byla, že to byla páka pro nouzové shození bomby. Více než 3,5tunová bomba se uvolnila ze záchytného zařízení, spadla na podlahu pumovnice, rozbila ji a pak letěla dolů, přímo do zahrady manželů Greggových.

Aby toho nebylo málo, bomba explodovala. Nejednalo se však o výbuch řetězové reakce, ale o detonaci konvenční rozbušky určené k iniciaci jaderného výbuchu. To stačilo k tomu, aby na Greggově zahradě vznikl kráter hluboký 11 metrů a o průměru 23 metrů, zahynulo několik zvířat a střepiny zranily několik kolemjdoucích.

Bomba Broken Arrow

Nehoda v Jižní Karolíně však byla jen jednou z dlouhé řady jaderných havárií. Bylo jich tolik (v případě USA nejméně 32), že byl dokonce vytvořen zvláštní termín pro označení tohoto typu incidentu.

Slova „zlomený šíp“ neboli Broken Arrow mají v amerických ozbrojených silách dva významy. První z nich, použitý během bitvy ve vietnamském údolí Ia Đrăng, znamená riziko zničení americké jednotky. V důsledku toho všechna americká letadla ve vzduchu v bojové oblasti přeruší právě prováděný úkol a jsou přesměrována na podporu bojujících jednotek, jak uvádí web Atomic Heritage.

Druhým významem „zlomené šipky“ je incident s jadernými zbraněmi, který nezahrnuje riziko vyvolání jaderného konfliktu. V praxi to znamená události, při nichž dojde ke ztrátě nebo poškození jaderných zbraní nebo k havárii letadla, které je nese.

Operace Chrome Dome

Operace Chrome Dome, která byla zahájena v roce 1960 a probíhala osm let, přispěla k řadě takových nehod. Během této operace byly letouny B-52 s atomovými bombami na palubě neustále ve vzduchu a prováděly hlídky nad Arktidou v blízkosti hranic Sovětského svazu.

Šlo o to, aby v případě jaderné války nebyly bombardéry překvapeny na letištích a ty, které by přežily, nemusely cestovat tisíce kilometrů, ale byly by blízko hranic nepřítele a připraveny okamžitě zaútočit.

Neustálé hlídky s jadernými zbraněmi podporovaly rutinu a nehody. Mezi nejznámější havárie patří srážka letounu B-52 s tankerem KC-135 u španělského města Palomares. V důsledku toho byla obě letadla zničena a čtyři atomové bomby spadly do oceánu poblíž španělského pobřeží, což způsobilo radioaktivní zamoření.

Grónsko bylo kontaminováno také v důsledku havárie bombardéru (zmrzlý pilot zasypal přívod horkého vzduchu pěnou). Po zásahu dánské vlády museli Američané během operace Crested Ice vyříznout obrovskou část ledovce a kontaminovaný led evakuovat do Spojených států.

Současné jaderné události

Jaderné havárie nejsou doménou dávné minulosti. Zcela nedávno – v roce 2007 – došlo k mimořádně nebezpečné události. Během cvičného letu byly na jeden z podvěsných pylonů letounu B-52 namísto raket s cvičnými hlavicemi připojeny tři řízené střely AGM-129A s jadernými hlavicemi.

A co hůř, po celých 36 hodin si nikdo chybu neuvědomil. Posádka letadla plnila plán mise, aniž by tušila, že má na palubě místo cvičných zbraní jaderné zbraně, a pozemní posádka nevěděla, že z – teoreticky – nejpřísněji střeženého skladu zmizely tři jaderné hlavice.

Bezpečnostní postupy

Tento incident byl pro americké velení šokem, v jehož důsledku byly přezkoumány bezpečnostní postupy a zavedena řešení, která mají zajistit, aby se podobné chyby v budoucnu neopakovaly.

Nezbývá než doufat, že tomu tak skutečně je. To je důležité zejména v době, kdy se jaderná cvičení, jako byly letošní manévry Steadfast Noon 22, stávají nutností, která signalizuje potenciálnímu útočníkovi schopnost jaderného odstrašení a připravenost NATO. Současně probíhá modernizace jaderného arzenálu.

Zároveň je třeba připomenout, že jaderné incidenty v západních zemích jsou dříve či později zveřejněny a publikovány. V důsledku toho úřady přezkoumávají a zavádějí stále dokonalejší bezpečnostní postupy.

Můžeme se jen dohadovat, jak podobné problémy vypadají v zemích, jako je Rusko. Koneckonců nedostatek oficiálních informací o ztracených ruských jaderných zbraních nemusí nutně znamenat, že se žádné nikdy neztratily.

Zdroj: redakce, Wikipedia, military-history.fandom.com, aviation-safety.net, atomicheritage.org