Letoun X-1: první letoun, co překonal rychlost zvuku, vypadal jako obří kulka. Jednomu z pilotů se stal osudným

Původní letouny XS-1 byly průkopníkem mnoha konstrukčních a aerodynamických pokroků, včetně extrémně tenkých, ale výjimečně pevných profilů křídel, konfigurace nadzvukového trupu, požadavků na řídicí systémy, kompatibility pohonných jednotek a prostředí v pilotní kabině. Program XS-1 nejen prokázal, že lidé mohou překonat rychlost zvuku, ale také posílil poznání, že technologické překážky lze zvládnout, uvádí server Chuckyeager.

První ze tří letounů X-1 prošel počátkem roku 1946 leteckými zkouškami na letišti Pinecastle Field na Floridě. První motorový let X-1 se uskutečnil 9. prosince 1946 se zkušebním pilotem Chalmersem Goodlinem. Druhý letoun X-1 používala NACA pro výzkum vysokorychlostních letů; třetí letoun byl zničen na Edwards AFB při tankování paliva poté, co absolvoval pouze jeden bezmotorový klouzavý let.

První člověk co překonal rychlost zvuku

Dne 14. října 1947 letěl X-1-1 s kapitánem amerického letectva Charlesem „Chuckem“ Yeagerem rychleji než rychlostí zvuku. Tímto dnem byla poprvé prolomena hranice zvuku s člověkem v kokpitu letadla. Kapitán Yeager zažehl čtyřkomorové raketové motory XLR-11 po vypuštění z pumovnice letounu JTB-29A ve výšce 6,4 kilometru. Rakety spalující etylalkohol a kapalný kyslík ho vynesly na rychlost 1,06 Machu ve výšce 13,7 kilometru.

Letoun X-1A byl podobný letounu X-1, měl však turbínové palivové čerpadlo, nový kryt kabiny, delší trup a větší kapacitu paliva. V tomto letounu bylo 12. prosince 1953 dosaženo rychlosti 2,435 Machu a v červnu následujícího roku bylo dosaženo výšky 27,4 kilometru.

Posledním letounem této řady byl X-1E. Jednalo se o druhý z původních letounů X-1 vybavený novými křídly, turbínou poháněnými palivovými čerpadly a čelním sklem s nožovými hranami. Tento letoun uskutečnil svůj první let 12. prosince 1955 a létal až do listopadu 1958.

Letoun X-1-1 byl vyřazen 12. května 1950 po provedení dvaaosmdesáti letů s deseti různými piloty. Od 26. srpna 1950 je letoun vystaven v Národním leteckém muzeu ve Washingtonu, D.C.

Osudová nehoda

Let v letounu X-1-3 byl odložen kvůli problémům s vývojem turbočerpadla. Nakonec se zpozdil o tři roky oproti termínu. Dne 9. listopadu 1951 po letu X-1-3 explodoval pod vlastním startovacím letounem během statických pozemních operací na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Startovací letoun B-50 byl zničen a pilot Bellova X-1-3 Joseph Cannon byl těžce popálen.

Zdroj: Chuckyeager