Kdo má vyšší IQ: Mladší nebo starší sourozenec? Odborníci konečně odhalili pravdu
Je vůbec možné tuto otázku rozlousknout? Podle selského rozumu by přece pořadí narození nemělo mít vliv na inteligenci žádný vliv. Vědci ale přišli na to, že tomu tak není, a mají na to dokonce několik studií.
Například němečtí vědci zorganizovali velkou mezinárodní studii, do které zahrnuli 20 tisíc dětí z USA, Velké Británie a Německa a zkoumali, kdo má nejvyšší IQ. Nejlépe dopadli ti, kteří byli nejstarší, tedy prvorození. Rozdíl mezi nimi a ostatními byl 1,5 procentního bodu v IQ. Podle vědců je to naprosto průkazné, ostatně za pravdu jim dávají i další studie. Třeba tým kolem profesora Lehmanna došel k velmi podobným závěrům. I jim vyšlo, že nejstarší sourozenci jsou nejinteligentnější. Ale proč tomu tak je?
1,5 procenta je zanedbatelný rozdíl
Než se pustíme do hledání příčin, je třeba zmínit, že rozdíl 1,5 procenta je velmi malý. Není to tedy tak, že by nejstarší sourozenci byli vždy géniové a ostatní výrazně méně inteligentní. Pro běžného člověka je takový rozdíl naprosto zanedbatelný a prakticky nepostřehnutelný. Měření IQ je navíc složitý proces, zahrnující řadu matematických a logických úloh, a pokud jsou rozdíly tak malé, lze to považovat za téměř vyrovnané skóre.
Více času na výchovu
Vědce zajímalo, proč starší sourozenci dosahují lepších výsledků, a našli hned několik odpovědí. Rodiče u každého dalšího dítěte mají méně času na výchovu a věnují mu méně pozornosti. „Zatímco prvorození mají plnou pozornost svých rodičů alespoň na několik měsíců nebo let, mladší sourozenci se o ni musí od počátku dělit,“ vysvětlila spoluautorka studie Julie Rohrerová pro britský list Telegraph. Je to ostatně běžný jev, že jedináčkům nebo prvním potomkům rodiče věnují až přehnanou péči. Dítě se tak od narození může vyvíjet naprosto nerušeně a s maximální podporou obou rodičů. To už třeba třetí potomek tak úplně říct nemůže.
Mladší se učí od starších
Dalším důvodem je fakt, že mladší sourozenci se učí od těch starších, což je opět běžně pozorovaný jev. To klade velké nároky na nejstaršího sourozence, který nejprve musí sám zjistit, čemu rozumí a dokonce to musí být schopen předat mladšímu. To podle vědců dále stimuluje jeho inteligenci a kognitivní schopnosti. Na druhou stranu mladší sourozenec je tak trochu ve stínu toho staršího, a trvá delší dobu, než si osvojí více různých dovedností a informací, než jeho starší sourozenec. Zkrátka musí vystoupit z pomyslného stínu, což ne každý zvládne.
Jiné vlastnosti to neovlivňuje
Zajímavé je, že další věci už věk neovlivňuje vůbec, například kdo je introvert a kdo extrovert nebo úroveň emocionální stability. Pravdou je, že některé dřívější známé teorie tvrdí, že prvorození bývají zodpovědní a cílevědomí, prostřední děti mají tendence k rebelství a milují společnost, zatímco benjamínci jsou zaměřeni zejména sami na sebe a zábavu. Novější výzkumy ale nic takového nepotvrdily.
Roli hraje spousta dalších faktorů
Mějme vždy na paměti, že každé dítě je jedinečné a je ovlivněno mnoha faktory, které se liší mezi rodinami. Existuje mnoho dalších faktorů, které mohou ovlivnit intelektuální schopnosti dítěte, jako je genetika, prostředí školy, individuální rozdíly a mnoho dalších proměnných, které je třeba zohlednit.
Hlavní je empatie
Je úkolem rodičů, aby v dětech rozpoznaly jejich talent a ten rozvíjeli. Co je ale pro život možná ještě důležitější, než inteligence, je empatie. Té se v současnosti v naší společnosti nedostává, a tak je důležité, aby děti měly schopnost vcítit se do druhého člověka. Podstatné jsou také sociální dovednosti a schopnost vycházet s ostatními lidmi, nebýt sobecký a příliš zahleděný sám do sebe. Komunikativnost, otevřenost, přátelskost jsou dnes „nedostatkové zboží“ a změnit to můžeme právě už výchovou dětí. Jednou se nám to v dobrém vrátí a je ve výsledku mnohem zásadnější, než jedno procento na škále IQ.
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]
