Ka-52 měly být nejlepšími ruskými vrtulníky, přesto je snadné je sestřelit. Kde je chyba?

Vrtulníky Ka-52 Aligator byly po léta považovány za modernu ruských ozbrojených sil. Stroje s neobvyklou, výraznou siluetou mají mnoho zajímavých konstrukčních prvků a systémů, které by jim měly zajistit přežití na bojišti. Válka na Ukrajině tento názor potvrdila a ukázala, že Rusové mají vážný problém.

Vrtulníky Ka-52 Aligátoři „padají z nebe“. Nejlepší a před nepřátelskou palbou nejlépe chráněné ruské vrtulníky ničí Ukrajinci. Výše ztrát je katastrofální. Rusko přišlo o 25-30 % původních zásob těchto strojů. Co o nich víme?

Ka-50 a Mi-28 – sovětské bitevní vrtulníky

Počátky vrtulníku Ka-52 sahají do počátku 80. let, kdy sovětské úřady začaly hledat nástupce vrtulníků Mi-24. Ty ale byly určeny pro jiné úkoly. Původně měly sloužit jako vrtulník přepravující pěchotní tým a poskytující mu vzdušnou podporu během boje, jak píše server Military Today.

Nástupce vrtulníku Mi-24 měl být typickým útočným strojem, postaveným bez omezení nákladového prostoru. Vedení SSSR nakonec rozhodlo, že vrtulník Mi-24 bude nahrazen dvěma konkurenčními vrtulníky, a to Mi-28 a Ka-50.

Přestože byly postaveny desítky těchto strojů, praxe vyzkoušená mimo jiné během války v Čečensku ukázala, že jeden pilot nestačí. Aby mohl vrtulník efektivně fungovat za všech podmínek, bylo nutné přidat druhého člena posádky. Takto byl vyvinut vrtulník Ka-52.

Konstrukční kancelář Kamov se vyřádila

Vrtulník Ka-52 na první pohled zaujme absencí ocasního rotoru zděděného po vrtulníku Ka-50, který je typický pro vrtulníky v takzvaném Sikorského uspořádání, jak uvádí web Airforce Technology. Atypická konstrukce vrtulníku Ka-52 je výsledkem specializace konstrukční kanceláře Kamov, která se již po desetiletí zabývá konstrukcí námořních vrtulníků optimalizovaných pro službu na lodích.

V jejich případě je problémem malý dostupný prostor a uspořádání se dvěma souosými, protiběžně rotujícími rotory umožňuje zmenšit velikost vrtulníku, a tím omezit velikost palubní heliportu. U strojů provozovaných nad pevninou taková omezení neexistují a o něco menší prostor potřebný pro přistání lze jen stěží považovat za významnou výhodu.

Přesto se konstruktéři vrtulníku rozhodli pro řešení, které dobře znali. Díky tomu má vrtulník Ka-52 siluetu, kterou si nelze splést s jinými stroji, ale zároveň i několik omezení. Patří mezi ně menší manévrovatelnost a nutnost kompenzovat silné vibrace způsobené rotorovým systémem na úrovni konstrukce stroje.

Výhody a nevýhody širokého trupu

Vrtulník Ka-52 se vyznačuje také neobvyklým uspořádáním kabiny. Standardem u bitevních vrtulníků je úzký trup se sedadly posádky v tandemovém uspořádání jedno za druhým, přičemž pilotní sedadlo je o něco výše. Díky tomu je čelní plocha vrtulníku menší, a proto je obtížnější ji zasáhnout. Tandemové uspořádání kabiny navíc snižuje riziko, že jeden zásah zlikviduje oba členy posádky.

V případě modelu Ka-52 jsou sedadla umístěna vedle sebe. Výhodou takového uspořádání je teoreticky lepší komunikace mezi členy posádky a sdílení některých zařízení posádkou. Nevýhodou je větší riziko, že jediný zásah zlikviduje celou posádku. Trup vrtulníku je také širší, takže poskytuje větší cíl.

Na druhou stranu značná šířka trupu modelu Ka-52 umožnila instalaci radaru s velkou anténou. Radar FH-01 Sword-1U má anténu širokou 800 mm a dokáže detekovat cíle velikosti tanku na vzdálenost 12 km.

Vystřelovací sedadlo K-37-800

Ka-52 je také prvním sériově vyráběným vrtulníkem na světě, který je vybaven vystřelovacím sedadlem, respektive integrovaným evakuačním systémem. Toto avantgardní řešení teoreticky poskytuje pilotům šanci na přežití v nouzových situacích.

Sovětské a nyní i ruské katapultovací sedačky mají dlouhodobě pověst účinného vybavení – ačkoli jsou těla pilotů vystavena velmi vysokému zatížení (což často vede k jejich vyřazení z další služby), prokázaly svou účinnost v mnoha extrémních situacích.

Sedačka K-37-800 byla zkonstruována podle předpokladu 0-0. To znamená, že zajišťuje bezpečnou evakuaci i ze stroje, který má nulovou rychlost a je na zemi. V praxi to znamená, že je možné uniknout například z hořícího vrtulníku stojícího na heliportu. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není katapultována samotná sedačka, ale pilot je vytržen ze sedačky a vytažen z kabiny na laně připevněném k postroji.

Problém, který museli inženýři společnosti Kamov vyřešit, spočíval v tom, že se listy rotoru otáčely nad pilotní kabinou. Řešením se ukázalo být vložení pyrotechnických náloží do vrtulníku, které mají rozdrtit kryty kabiny chvíli před katapultáží posádky a vystřelit listy rotoru, což umožní vymrštění posádky vzhůru.

Systémy sebeobrany

Teoreticky je evakuační systém skvělým řešením. V praxi je to ještě horší, protože vrtulníky Ka-52 sestřelené nad Ukrajinou havarují bez pokusu o katapultáž posádky. To vede k závěru, že Rusové by pravděpodobně raději riskovali havárii v dobře pancéřované kabině stroje, než aby svěřili své životy systému odpalování rotorových listů. Možná mají nějaký důvod tomuto řešení nevěřit.

Důvodem může být to, že v případě modelu Ka-52 selhávají i další pokročilé systémy vlastní ochrany, pro které je vyhrazen prostor mimo jiné v kapotážích na konci křídel.

Vrtulník disponuje řešením, které posádku varuje před ozářením radarovým nebo laserovým paprskem, informuje ji o odpálení tepelně naváděných střel, má automatické rušiče (světlice a radar) a systém odpovědný za radioelektronický boj, jak píše web Military Factory.

Tato řešení nezajišťují přežití aligátorů. Stroje Ka-52 jsou sestřelovány různými zbraněmi, včetně systémů, jako polský Lightning, americký Stinger a britský Starstreak.

Sestřely, které byly zdokumentovány fotografiemi, nyní zahrnují 27 strojů tohoto typu. Vezmeme-li v úvahu ty vrtulníky, jejichž vraky nebyly vyfotografovány nebo již havarovaly na ruské straně fronty, mohly by ruské ztráty dosáhnout nebo dokonce přesáhnout 30.

Zdroj: redakce, miliary-today.com, airforce-technology.com, militaryfactory.com