Jakých 5 slov se podle umělé inteligence nejčastěji opakuje u nejméně inteligentních lidí?
Slova, která den co den používáme, ovlivňují způsob, jakým nás vnímají ostatní. Opakování určitých výrazů, ať už například z důvodu nervozity nebo horší slovní zásoby, může naznačovat nižší intelektuální schopnosti či nedostatek umění vést konverzaci.
To potvrzuje i umělá inteligence, která dokáže analyzovat lingvistické vzorce v lidské řeči. Ty obsahují pět klíčových slov, které jsou spojována s jedinci, jímž komunikace nejde, slušně řečen, zrovna na jedničku. Signalizují tak nižší úroveň vyjadřovacích schopností.
Jako
Pojem „jako“ je jedním z nejčastějších českých výplňových slov, která bývají nešvarem velké části populace. Jedná se však o zlozvyk, jehož je třeba se v mluveném projevu zbavit, pokud chceme, aby nás okolí vnímalo seriózněji.
Lidé, kteří toto slůvko často používají většinou nevědí, jak pokračovat dále ve větě či jak správně zformulovat svoji myšlenku, právě touto výplní si pak dávají více času na přemýšlení. V konverzaci působí nepřesvědčivým dojmem, vágně a rozvláčně.
Doktor James Pennebaker, profesor psychologie na Texaské univerzitě uvedl, že výplňové termíny mohou znamenat, že si člověk není vlastními názory jistý a postupně přestává být svým posluchačem brán vážně. Podle něj signalizuje používání tohoto slova i nedostatek kritického myšlení.
Umělá inteligence, která systematicky analyzuje lidskou řeč, rovněž naznačuje, že tento komunikační návyk indikuje slabší vyjadřovací schopnosti, zvláště pak, pokud člověk takto mluví i v profesním prostředí.
Prostě
Tento výraz často používají lidé k tomu, aby větu opět prodloužili a získali čas na domyšlení toho, jak ji zakončit. Může zároveň působit jako slovo naznačující dominanci, potřebu druhé přesvědčit o své pravdě, i když pro ni nemáme dostatek argumentů.
V neformální komunikaci svoje místo sice má, i tak se jeho nadbytečné používání nedoporučuje, protože signalizuje nedostatečné nebo jen povrchní znalosti tématu, o kterém hovoříme.
Podle umělé inteligence může používání slov jako je „prostě“ vypovídat o neschopnosti mluvčího přesně a logicky formulovat své názory. Ta pomocí nejrůznějších programů a aplikací pomáhá lidem zlepšovat jejich řečnické schopnosti a toto výplňové slůvko považuje za jednu ze základních slabin ve vyjadřování, kterou doporučuje nahrazovat přesnějšími výrazy.
Hele
Na první pohled hravý výraz, který láká k rychlému připoutání pozornosti okolí. V neformálních dialozích jistě zafunguje, jeho nadměrné užívání či vykřikování na veřejnosti ale může působit povrchně, neprofesionálně a dokonce i lehce infantilně. Takový pojem pak pochopitelně nemá svoje místo ani v pracovních nebo akademických debatách.
Slovo „hele“ často působí na posluchače rušivě, zlehčuje seriózní rozhovory a po určité době přestává plnit svůj efekt. Párkrát sice pozornost přitáhne, v momentě, kdy nic důležitého či záživného protistraně nesdělujeme, ji ale přestává komunikace s námi bavit. Dále pak naznačuje, že člověk, který tento termín používá, nedokáže udržet svěží a plynulou konverzaci a musí si o zájem druhých říkat, což je samozřejmě špatně.
Nevím
Je dobré přiznat, že nejsme vševědoucí, slovo „nevím“ by se ale nemělo v našem slovníku objevovat neustále. Taková odpověď se sice může zdát jako lehká a univerzální věta, jíž se vyhneme například nepříjemnému rozhovoru, na stranu druhou z nás často dělá v očích druhých hlupáky neschopné řádné komunikace.
Ti pak mohou získat dojem, že se nám s nimi mluvit nechce, něco skrýváme nebo se vyhýbáme upřímné odpovědi. Jindy tento výraz značí nedostatek zájmu o dané téma, které je předmětem hovoru a zároveň signalizuje i nedostatek snahy najít správné odpovědi. Rozhodně by se takový termín neměl, stejně jako výše jmenované, objevovat ve formálních dopisech či třeba ve studentských pracích.
V pohodě
„V pohodě“ se dá využít v nejrůznějších situacích, je to takový univerzální výraz a odpověď na všechno. V momentě, kdy se pro nás právě tímto stane, bychom ale měli zbystřit. Značí nezájem o situaci, její zlehčování a povrchnost, kdy nedokážeme své opravdové city a emoce projektovat do mluveného projevu.
Určitá jazyková flexibilita je zkrátka potřeba a v momentě, kdy člověk dokola opakuje, že je všechno v pohodě, působí přinejmenším zvláštně. Někdy třeba tak, že se nechce danou věcí zabývat a snaží se tak rychle uniknout z konverzace, protože nemá zájem o jinou než povrchní komunikaci, která nejde do hloubky věci a nezabývá se komplexnějšími otázkami.
To okolí často vyhodnotí tak, že nemáme dostatečné znalosti, abychom se na dané téma mohli bavit nebo abychom prokázali, že máme schopnost o něm lépe a déle přemýšlet a zároveň nabídnout propracovanější odpovědi. Umělá inteligence upozorňuje, že je tato fráze známkou i pasivity v dialogu.