Jaderná energie bude v roce 2021 předstižena solární a větrnou energií. Má to ale háček

Emise CO2 z výroby elektřiny na celém světě v první polovině roku 2021 opět vzrostou, upozorňuje německý think tank Ember. Na vině je Čína… ale nejen ona.

Podle německého think tanku Ember vyrobila větrná a solární energie v první polovině roku 2021 více než desetinu světové elektřiny (10,5 %) a předstihla výrobu elektřiny z jádra. V roce 2015 dodávaly tyto zdroje pouze 5 % světové elektřiny. To je další potvrzení toho, že větrná a solární energie jsou skutečně motorem růstu čisté elektřiny. To je dobře, protože vodní energie a další obnovitelné zdroje ztrácejí na významu. Stejně tak podíl jaderné energie. Několik nových elektráren postavených v Číně sotva kompenzuje uzavření starších elektráren v zemích OECD. A to se pravděpodobně nezmění. Na světě se staví jen málo nových elektráren. To je špatná zpráva pro klima, protože obnovitelné zdroje nejsou schopny držet krok s rostoucí poptávkou po elektřině na celém světě.

V první polovině roku 2021 byla poptávka o 5 % vyšší než v období před pandemií, přičemž rekordně vzrostla poptávka po elektřině v Číně, Indii, Íránu a Turecku. Zatímco větrná a solární energie dokázaly pokrýt 57 % této dodatečné poptávky, zbytek nárůstu pokrylo uhlí, přičemž výroba plynu zůstala stabilní. Výsledkem je 5% nárůst emisí skleníkových plynů z celosvětové výroby energie ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 a 12% nárůst ve srovnání se začátkem roku 2020.

Obnovitelné zdroje nestačí

A studie Ember uvádí údaje pouze z 63 zemí, které představují 87 % celosvětové výroby elektřiny! Země s rychle rostoucí poptávkou, jako jsou Filipíny a Malajsie, nejsou zahrnuty. Je pravda, že několika zemím, včetně Spojených států, Evropské unie, Japonska a Koreje, se podařilo snížit emise CO2 v energetice oproti předpandemické úrovni, protože větrná a solární energie nahradila uhlí, ale pouze v kontextu omezeného růstu poptávky. Autoři studie si stěžují, že žádná země dosud nedosáhla skutečného „zeleného oživení“ ve svém energetickém sektoru, kdy by strukturální změny vedly jak ke zvýšení poptávky po elektřině, tak ke snížení emisí CO2 z energetického sektoru.

Celosvětová poptávka po elektřině a emise z její výroby se od začátku roku 2019 do začátku roku 2021 zvýšily o 5 %.

V zemích, kde poptávka roste, jako je Čína, Bangladéš, Indie, Kazachstán, Mongolsko, Pákistán a Vietnam, se vedle větrné a solární energie zvyšuje i produkce uhlí.

Nebo ještě více, jako v Číně, která je zodpovědná za 90 % nárůstu poptávky a jejíž spotřeba elektřiny se na přelomu let 2019 a 2021 zvýší o 14 %, čímž se přiblíží úrovni EU v přepočtu na obyvatele. Více než dvě třetiny (68 %) nárůstu poptávky pokryla energie z uhlí a pouze 29 % energie z větru a slunce.

Zdroj: ember-climate.org