Inkové používali antidepresiva. Proč je užívali, je děsivé
Toxikologické testy přibližně 500 let starých ostatků dvou malých dětí, které byly obětovány, ukázaly, že obětem bylo podáno několik různých chemických látek, píše server Ars Technica.
Ve vlasech a nehtech zavražděných dětí byly nalezeny rezidua. Kromě stop kokainu výzkumníci narazili také na dvě chemické sloučeniny používané k výrobě nápoje známého jako ayahuasca. Harmin a harmalin patří do skupiny antidepresiv nazývaných inhibitory monoaminooxidázy. Tehdejší obyvatelé je pravděpodobně získávali z rostliny druhu Banisteriopsis caapi.
Dlouhá historie omamných látek u Inků
Podrobná zjištění v tomto případě jsou k dispozici v časopise Journal of Archaeological Science: Reports a ukazují na poměrně překvapivý nedostatek DMT neboli dimethyltryptaminu v ostatcích. Ten je zodpovědný za silné halucinogenní účinky ayahuasky, ale neúspěch pátrání nemusí nutně znamenat, že DMT nepoužívali inčtí kněží, kteří před 500 lety prováděli obětní rituál. Podobné studie v minulosti DMT v těle mrtvého člověka nenašly, ale vedly k objevu chemické sloučeniny, která vzniká při metabolismu DMT v těle.
Zajímavé je, že nový výzkum vedli vědci z Varšavské univerzity. Polští archeologové nevylučují, že dětem ve skutečnosti nebyly podávány halucinogeny, ale sedativa. Jednalo by se o první zdokumentovaný příklad záměrného využití antidepresivních účinků nápoje ayahuasca, který pochází především, ne-li zcela, z Banisteriopsis caapi.
Obětní rituál, který Inkové prováděli, se nazýval capacocha a účastnily se ho především mladé ženy a děti. V tomto případě byly oběti ve věku 6 až 7 let, ale věda zná případy, kdy byly obětovány i tříleté děti. Podáváním antidepresiv se kněží snažili, aby oběti šly na pohřeb v co nejlepší náladě. Španělští kolonizátoři, kteří tyto události popisovali, tvrdili, že nálada obětí je stejně důležitá jako jejich vzhled. Proto se jim i tváří v tvář hrozící smrti na tváři zračila radost.
Obětem rituálů byly podávány drogy a alkohol
Kromě výše zmíněných drog používali Inkové také poněkud jednodušší metody, například podávání alkoholu zvaného chicha. Na ostatcích obětí nalezených v Peru jsou patrné chemické stopy po žvýkání listů koky. Někteří je měli v ústech i v okamžiku smrti. Ve vlasech jedné z obětí na jiném archeologickém nalezišti však bylo možné detekovat tzv. kokaethylen. Tato sloučenina vzniká, když se kokain v lidském těle spojí s alkoholem.
V případě dvou dětí, jejichž osudy zkoumali polští vědci, nebyl kokaethylen nalezen. To naznačuje, že jim buď nebyl podáván alkohol, nebo byl podáván těsně před dokončením rituálu, takže vzniklé sloučeniny neměly čas dostat se do jejich vlasů a nehtů. Oběti obětované v rámci capacochy měly převzít roli prostředníků mezi lidmi a bohy. Na některých místech lidé uctívali i mumifikované ostatky mrtvých a radili se s nimi jako s věštci. V posledních 500 letech zasáhl místo pohřbu obou popsaných blesk a spálil většinu měkkých tkání jednoho z těl. Druhá byla přirozeně mumifikovaná v důsledku pobytu v suchém a chladném prostředí.
Zdroj: arstechnika.com