silhouette photo of mountain during night time

13. 4. 2022 8:58

Čína chce najít planetu podobnou Zemi. Sestaví kvůli tomu nejsilnější a nejlepší satelit

Čína usilovně pracuje na tom, aby se stala jednou z předních světových vesmírných velmocí. Čína teprve nedávno vyrobila své první rovery (vozítka), které by se mohly prohánět Měsíci a Marsu, a vybudovala vlastní vesmírnou stanici, píše web Interesting Engineering.

Nyní se chce její vesmírná agentura zapojit do závodu o nalezení obyvatelných exoplanet, což je označení pro jakoukoli planetu mimo naši sluneční soustavu, podobnou Zemi. Vědci se domnívají, že taková planeta by mohla mít ideální podmínky pro život.

NASA nedávno oznámila, že nyní objevila více než 5 000 exoplanet, a to především díky dalekohledu Kepler. Žádná z nich však technicky neodpovídá definici druhé Země, protože neobíhá v obyvatelné zóně Slunce dostatečně podobného tomu našemu.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

white satellite dish under blue sky during night time — Zdroj: Stefan Widua/Unsplash

Čínská vesmírná agentura doufá, že se jí tento objev podaří učinit jako první. Její nový projekt bude financovat Čínská akademie věd. V současné době se nachází v rané fázi návrhu a v červnu by jej měla posoudit odborná komise. Pokud vše půjde podle plánu, dá tato komise týmu zelenou k zahájení stavby družice, která by měla odstartovat do vesmíru na palubě rakety Long March do roku 2026.

Čínská družice je navržena tak, aby nesla sedm teleskopů, z nichž šest bude zkoumat souhvězdí Cygnus-Lyra, která byla pozorována teleskopem Kepler NASA. Bude mít kapacitu pozorovat přibližně 1,2 milionu hvězd na ploše oblohy o rozloze 500 čtverečních stupňů, což je téměř pětkrát více, než má Kepler. Bude také schopen pozorovat slabší a vzdálenější hvězdy než operační družice NASA TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), která pozoruje hvězdy blíže k Zemi.

„Naše družice může být 10-15krát výkonnější než dalekohled NASA Kepler, pokud jde o její kapacitu pro průzkum oblohy,“ říká Jian Ge, astronom, který vede misi Earth 2.0 na Šanghajské astronomické observatoři Čínské akademie věd.

Čtěte také