Chystá se velké dělení světa: Anglie přijde o obrovský kus země
V mezinárodním politickém prostředí se schyluje k historické změně, která může zásadně ovlivnit postavení jedné z bývalých britských kolonií. Austrálie, která dosud formálně uznává britského panovníka jako svou hlavu státu, se nyní zřejmě přiblížila k rozhodnutí stát se republikou.
Tento krok by znamenal ukončení historických vazeb s Velkou Británií a mohl by vést k vytvoření zcela nezávislého státu. Tento krok by také znamenal významnou ztrátu pro britskou monarchii, jelikož by Anglie přišla o jednu ze svých největších zemí.

Historické spojení Austrálie s Británií
Austrálie byla původně britskou kolonií, když ji Britové objevili v roce 1770 a začali osídlovat o 18 let později. V roce 1901 se australské kolonie spojily a vznikl Australský svaz, který se stal součástí Britského impéria. Ačkoliv Austrálie v průběhu času získala větší autonomii a stala se nezávislým státem, zůstala součástí Britského společenství národů, což znamená, že britský panovník stále zastává formální roli hlavy státu.
Ačkoli má britský monarcha v Austrálii spíše symbolickou funkci, snahy o úplnou nezávislost a přechod k republice se v zemi objevují již několik desetiletí. Referendum o změně na republiku proběhlo už v roce 1999, ale tehdy byla tato myšlenka těsně zamítnuta. Nyní se však zdá, že nástup krále Karla III. by mohl být tím správným momentem pro znovuotevření této otázky.
Karel III. a jeho vliv na změny
Podle zpráv z médií král Karel III. nebude stát Austrálii v cestě k republice. I když Karel III. převzal trůn po své matce, královně Alžbětě II., jeho vztah k bývalým koloniím se zdá být méně pevný než u jeho předchůdkyně. Král již v několika projevech naznačil, že neplánuje bránit státům Commonwealthu ve snaze stát se republikou, pokud si to jejich obyvatelé přejí.

Někteří komentátoři tvrdí, že Karel III. dokonce podporuje modernizaci monarchie, a proto by přechod Austrálie na republiku mohl proběhnout hladce. Austrálie má nyní silnější touhu po úplné nezávislosti, což by znamenalo nejenom ukončení vazeb na britského monarchu, ale také vytvoření vlastního politického systému, v němž by hlavou státu byl prezident.
Proč teď?
Austrálie v posledních letech čelí vzestupu republikánských hnutí, která chtějí úplně přerušit vazby s britskou monarchií. Tento tlak se zvýšil zejména po smrti královny Alžběty II., která byla v Austrálii velmi oblíbená a respektovaná. Král Karel III. se sice stal automaticky hlavou státu, ale jeho nástup nebyl provázen takovou podporou a popularitou jako u jeho matky.
Navíc se Austrálie snaží posílit svou mezinárodní pozici jako nezávislý stát, který si sám určuje své vnitřní záležitosti a neuznává formální roli panovníka sídlícího na jiném kontinentu. K tomuto rozhodnutí přispívají i politické faktory, kdy se země chce jasněji vymezit na globální scéně a vytvořit zcela vlastní identitu.
Jak by změna ovlivnila svět?
Pokud by se Austrálie skutečně rozhodla stát se republikou, bylo by to významné geopolitické dělení světa. Ačkoliv Velká Británie již ztratila kontrolu nad svými bývalými koloniemi, formální vazba mezi Austrálií a britskou monarchií má stále symbolický a kulturní význam. Odtržení Austrálie by mohlo podnítit podobné tendence v dalších státech Commonwealthu, jako je Kanada nebo Nový Zéland, kteří by také mohli uvažovat o přechodu na republikánský model.
Pro Velkou Británii by to znamenalo další ztrátu vlivu na mezinárodní scéně. V době, kdy se britská monarchie snaží udržet svou prestiž, by ztráta Austrálie jako součásti Commonwealthu byla významným symbolickým úderem. Na druhé straně, pro Austrálii by to znamenalo novou éru politické nezávislosti a národního sebeurčení.
Jak bude vypadat budoucnost?
V případě, že se Austrálie rozhodne uskutečnit referendum o republice, bude to proces, který vyžaduje širokou podporu veřejnosti i politických stran. Diskuse na toto téma se budou pravděpodobně zintenzivňovat v následujících měsících, kdy bude Austrálie zvažovat svou budoucnost. Je však zřejmé, že tento krok směřuje k přelomovému okamžiku v australských dějinách, který by mohl navždy změnit nejen jejich postavení v globální politice, ale i celkovou podobu Commonwealthu.