Černobyl byl jen začátek. Zde je pět největších ekologických katastrof
Lidská historie je plná katastrof. Proti přírodním katastrofám je obtížné se chránit, ale v minulosti došlo k mnoha událostem způsobeným člověkem, které ohrozily životy statisíců lidí. Mnohým z nich se dalo předejít. Co se tedy pokazilo? Jaké jsou největší ekologické katastrofy v historii způsobené člověkem?
Slovo „katastrofa“ často vyvolává představu přírodní katastrofy. Proti výbuchu sopky, zemětřesení nebo povodni se lze jen těžko bránit. Podle současné definice je katastrofa náhlá a neočekávaná událost s negativními důsledky v podobě lidských a materiálních ztrát, které obvykle způsobí člověk. O katastrofě hovoříme tehdy, když je do události zapojeno nejméně 10 osob. Ne každá dopravní nehoda je katastrofou, přestože při nich ročně na celém světě zemře více než 1,2 milionu lidí (podle údajů OSN).
Níže uvádíme příklady pěti ekologických katastrof způsobených člověkem. Trpěla při nich nejen příroda, ale i mnozí kolemjdoucí.
Když se řekne katastrofa způsobená člověkem, vybaví se nám především havárie jaderné elektrárny v Černobylu, píše portál History. Jedná se o nejrozšířenější nehodu svého druhu v historii a pravděpodobně o ní již bylo řečeno vše. Příběh začal docela nevinně – inženýři prováděli rutinní experiment, aby vyzkoušeli, zda bude nouzové chlazení reaktoru fungovat i při výpadku proudu. Podobné testy proběhly již dříve, ale tentokrát došlo k neočekávanému nárůstu výkonu a provozované reaktory v Černobylu nebylo možné odstavit. Vznikla pára, která se uvolnila ze střechy budovy, jádro bylo obnaženo a do atmosféry se uvolnil radioaktivní materiál.
Foto: Mads Eneqvist / Unsplash
Na následky ozáření zemřelo nejméně 28 lidí. Požáry se hasily téměř dva týdny a vyžádaly si pomoc armády. Stejně důležité je, že evakuace 50 000 obyvatel nedalekého města Pripjať trvala jeden den. Vláda stanovila 30kilometrovou uzavřenou zónu (tzv. zónu) a na místě postavila sarkofág. Zdravotní důsledky výbuchu v černobylské jaderné elektrárně se projevují již řadu let, především zvýšený počet nádorových onemocnění (např. leukémie), ale také genetické změny u plodů. Práce na sanaci a obnově životního prostředí budou pokračovat nejméně do roku 2065.
Katastrofa v Sevesu
Dne 10. července 1976 došlo k nehodě v továrně na výrobu chemické látky s názvem 2,4,6-trichlorfenol (TCP), která se používá jako herbicid. Bylo to v chemickém závodě Seveso, asi 20 km od Milána. V důsledku poškození jednoho z reaktorů se do ovzduší dostala dosud nejvyšší koncentrace 2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxinu (TCDD). Kontaminace zasáhla oblast o průměru 18 km. Lidé s dermatitidou, včetně dětí, začali být přijímáni do nemocnic. Tisíce zvířat uhynuly nebo musely být uspány, aby se toxiny nedostaly do potravního řetězce.
Důsledky katastrofy v Sevesu byly rovněž dlouhodobé. Nejvýraznější je tzv. chlorové akné, neuropatie nebo poruchy funkce jater. Bylo pozorováno zvýšení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Byl také zaznamenán zvýšený výskyt cukrovky a potvrzena souvislost mezi znečištěním ovzduší a výskytem rakoviny (především lymfomu).
Výbuch ropné plošiny Deepwater Horizon
Úniky ropy jsou jednou z nejčastějších katastrof způsobených člověkem. Jejich účinky jsou jasně patrné. Výbuch ropné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 je považován za nejtragičtější v historii.
Dne 20. dubna 2010 přibližně ve 22:00 vypukl na plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu požár. V důsledku těchto událostí zahynulo (nebo zmizelo) 11 pracovníků plošiny, 17 osob bylo zraněno a samotná konstrukce se o dva dny později potopila. Únik ropy trval 87 dní a během této doby se do vody dostalo téměř pět milionů barelů ropy. Katastrofa stála rybářský průmysl 2,5 miliardy dolarů (cca 53 miliard koru ) a turistický průmysl na Floridě 3 miliardy dolarů (cca 64 miliard korun). V některých oblastech Mexického zálivu je rybolov zakázán dodnes.
Bhópálská katastrofa
Dne 2. prosince 1984 došlo k úniku plynu v továrně na pesticidy v indickém Bhópálu. Při této nehodě, která byla způsobena selháním bezpečnostních systémů, uniklo do ovzduší 40 tun methylisokyanátu. Protože továrna Union Carbide byla obklopena obytnými budovami, bylo toxickému mraku vystaveno až 600 000 lidí. Bohužel úřady nereagovaly dostatečně rychle. Lidé, kteří si toho nebyli vědomi, trpěli kašlem, podrážděním očí, popáleninami, dušností a zvracením a tisíce lidí a zvířat zemřely během několika hodin po incidentu.
Bhópálská katastrofa je považována za nejtragičtější průmyslovou havárii v dějinách, ačkoli měla menší ohlas než černobylská katastrofa. Mělo to však mnohem závažnější důsledky.
Velká tichomořská odpadková skvrna
Velká tichomořská odpadková skvrna je znamením dnešní doby, symbolem toho, jak lidstvo ničí životní prostředí. Mechanismus jeho vzniku je jednoduchý a stoprocentně za něj může člověk. Odpadky, které se v posledních desetiletích dostaly do oceánů v důsledku mořských proudů, se shromáždily na jednom místě. Velká tichomořská odpadková skvrna se táhne od pobřeží Kalifornie přes celý Tichý oceán až do Japonska. Skládá se ze dvou odlišných oblastí – jedné na západní straně oceánu a druhé na východní straně.
Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu netvoří jen obaly od chipsů a plastové lahve od nápojů. Většina plastů, které se dostanou do oceánu, se rozpadne na malé kousky, což se projevuje především zákalem vody. Velká tichomořská odpadková skvrna je skutečně obrovská – její rozloha se pohybuje mezi 700 000 a 15 miliony kilometrů čtverečních. (v závislosti na mořských proudech). Některé předměty jsou zde již více než 50 let, protože plasty nejsou biologicky odbouratelné. O tom, že odpadky mají na přírodu zhoubný vliv, není třeba nikoho přesvědčovat. Je to hmatatelná tragédie, které se dalo předejít.
Zdroj: history.com, Wikipedia,