Baltské moře se otepluje. Rekordní teploty jsou hrozbou pro ekosystém
V polovině července dosáhla teplota vody v Baltském moři rekordních hodnot. Nejvyšší byla zaznamenána ve Finském zálivu, kde voda dosahovala 26,6 stupně Celsia. Takové zvýšení teploty může mít z vědeckého hlediska velmi negativní důsledky.
Baltské moře, jedno z nejdůležitějších evropských moří, prochází v posledních letech drastickými klimatickými změnami, které mají vážné důsledky pro jeho ekosystém. Rekordní teploty vody, které jsou důsledkem globálního oteplování, způsobují nejen změny v biologickém složení, ale také narušují ekologickou rovnováhu této vodní plochy. Informuje Tech WP.
Hlavní příčinou zvyšující se teploty Baltského moře je změna klimatu. Podle nadace Mare Foundation se teplota tohoto moře za posledních deset let zvýšila třikrát rychleji než v jiných mořích a oceánech.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvádí, že za posledních 100 let se průměrná teplota vzduchu v oblasti Baltského moře zvýšila o 1 stupeň Celsia na severu a o 0,7 stupně na jihu. Pro srovnání, globální oteplení činí v průměru 0,75 stupně Celsia.
Jaké jsou důsledky teplejší vody v Baltském moři?
Odborníci zdůrazňují, že je třeba přijmout opatření ke snížení dopadu změny klimatu na moře a oceány. Jedním z nejzávažnějších důsledků rostoucích teplot je zvýšení hladiny vody, které může vést k častějším záplavám.
Zvyšující se teploty mají také negativní vliv na mořské ekosystémy. Evropská agentura pro životní prostředí varuje, že globální oteplování může vážně ohrozit mořský život v Baltském moři, který je závislý na dostatečném množství soli a kyslíku.
Slané moře se mění ve sladkovodní jezero s toxickou vodou
Vědci předpokládají, že intenzivní srážky spojené se změnou klimatu mohou snížit slanost v některých částech Baltského moře, což ovlivní výskyt různých druhů. Nižší salinita a vysoké teploty také zvyšují příjem kovů organismy.
V Baltském moři se nachází největší „zóna smrti“ na světě o rozloze 60 000 km2 , kde chybí kyslík. Oteplování vod ovlivňuje také migraci tresek, chladnomilných druhů, jejichž počet v Baltském moři klesá. Vědci předpovídají, že sladkovodní druhy se mohou rozšířit a mořské druhy zmizí, což hrozí proměnou Baltského moře ve velké sladkovodní jezero.
Snížení ledové pokrývky o 50 až 80 % zase ohrožuje tuleně kroužkového, endemický druh v Baltském moři, jehož rozmnožování závisí na silné ledové pokrývce, varuje ve své zprávě polský WWF.
Zvýšená teplota vody také podporuje větší rozkvět sinic a planktonu, z nichž některé jsou jedovaté a představují hrozbu pro koupající se v Baltském moři.
Tyto změny mohou mít také negativní dopad na cestovní ruch.
WWF Polsko upozorňuje, že změna klimatu může v budoucnu změnit využívání pobřežních oblastí. Častější bouře a pobřežní eroze budou mít vliv na budovy a turistickou infrastrukturu i na těžbu písku a štěrku. Zvýšená těžba písku bude nutná k obnově erodovaných břehů. Hrozí také, že se zmenší využitelná plocha pro rybolov a akvakulturu.
Zdroj: WP Tech