Vědci se spustili na dno Pekelné jámy v Jemenu. Zažili šok! Čekali všechno, jen toto ne
Na východě Jemenu v odlehlé provincii Al Mahra zívá kruhový otvor o šířce zhruba 30 metrů. Je to blíž k Ománu než k jemenskému hlavnímu městu Saná, které je odsud vzdálené přes 1 300 kilometrů. Jak hluboko tahle propast sahá, zatím nikdo přesně neví. Odhady se pohybují mezi 100 a 250 metry, ale jisté to není, protože se dolů zatím dostalo jen pár odvážlivců a měření není vůbec jednoduché.To z ní dělá jednu z nejméně probádaných vertikálních jeskyní v regionu. Měření komplikují technické potíže, špatná ventilace a vysoká vlhkost. Přesto je Studna Barhút nejen geologickou raritou, ale i kulturním symbolem zabaleným do závoje tajemství.
Místním obyvatelům nevoní jen zápach linoucí se ze dna, ale ani samotná zmínka o „pekelném hrdle“. Vyprávějí, že jámu vyhloubili džinové, kteří v ní nyní pykají za dávné hříchy. Kdo by k nim přiblížil, byť jen kozu, riskuje, že ji zhltne neviditelná síla. Stejně tak se traduje, že voda na dně je prokletá a ten kdo se napije, přivolá hadí spolek do vlastního stanu.
Povídačky přidaly i tajemný detail: kámen shozený z okraje údajně padá věčnost a ozývá se mnohonásobným ozvěnovým koncertem. Geologové později zjistili, že echo opravdu zní jako sousedovo rádio uvnitř betonové studny, protože stěny lemují vrstvy vzácných sulfidů a karbonátů, které zvuk odrážejí s nečekanou vervou.
Zemská alchymie v praxi
Podle nejnovějších odhadů se studna neotevřela po jedné dramatické explozi, ale vznikala směsicí vulkanické aktivity, pozvolné eroze a rozpouštění vápence. Láva kdysi vytvořila hluboké kapsy, později do nich začala pronikat voda, až se strop definitivně propadl a zanechal po sobě kruhové jeviště pro podivuhodnou kombinaci minerálů a mikroorganismů. Stěny se lesknou krystaly, které pod světlem čelovek hrají zelenými i modrými odstíny.
Čím se liší legenda od reality při pohledu vědců
Roku 2021 se do otvoru spustil tým speleologů z Ománu a připsal si bod v disciplíně extrémní vertikální turistika. V roce 2023 jejich práci navázala expedice vedená geologem Ahmedem Hassanem, která nakonec stanula na dně a odhalila krápníkové varhany, čtyři jemné vodopády a jezírka posetá jeskynními perlami. Hadí obyvatelé se odplazili na bezpečnou vzdálenost, ptáci a netopýři se snažili předstírat, že tu mají letecké hangáry, a výprava si odnesla vzorky vody i hornin. Voda překvapivě nezapáchala po síře. Členové týmu ji ochutnali, přežili bez újmy a tím zlomili další část pověry.
Kdo v jámě opravdu bydlí a proč to nikoho nenapadlo
Biologové už potvrdili několik endemických drobných tvorů, kteří si vyvinuli speciální strategii pro život v permanentním přítmí. Netopýři se spoléhají na echolokaci, aby se vyhnuli srážce se stalagmitovou konferenční stěnou. Mikroby zase recyklují živiny v takové rychlosti, že by jim záviděla kdejaká kompostárna. Díky trvalému přísunu vody slouží studna i jako skromná zásobárna pro více než tři tisícovky obyvatel okolních vesnic, což z ní dělá přírodní cisternu.
Ekologická matematika a boj o finance
Přestože se o studně Barhút mluví jako o geologickém pokladu, peníze na její ochranu nepadají z nebe. Místní úřady shánějí granty, mezinárodní organizace zasílají menší částky a obyvatelé pořádají sbírky. Potřebují financovat kontrolu kvality vody, hlídky proti lovu netopýrů i výzkum mikrobiálního společenstva.
Co vše se vědci ještě chtějí dozvědět
Přes robotické drony a trojrozměrné mapování zůstává skutečná hloubka záhadou. Technici testují nové laserové skenery, které by mohly proniknout do nejtemnějších koutů i skrz závěs zkondenzované vlhkosti. Geologové touží zjistit, jak rychle přibývají krápníky a jestli se na dně mohou usazovat plyny, které by vysvětlily staré historky o omamujícím zápachu.

Hlubina, která mění pohled na svět
Studna Barhút je perfektní připomínkou, že příroda píše scénáře, které umí děsit i ohromovat zároveň. Někdy stačí sejmout pověrečný filtr a místo démonů spatříme netopýry, místo prokletého bahna vzácné minerály a místo zakázané hloubky laboratorní eldorádo. Až tedy příště uslyšíte, že peklo zeje na arabském poloostrově, nenechte se vyděsit. Možná jde jen o další přírodní archiv života a geologický bestseller čekající na svou recenzi.