Byl na vás lékař hrubý nebo jste dlouho čekali v čekárně? Máte právo na peníze a omluvu

Každý z nás se během života dostane do kontaktu se zdravotnickým systémem. Ať už jde o běžné kontroly, akutní potíže nebo náročnější zákroky, očekáváme profesionální péči a lidský přístup. Realita však někdy bývá jiná. Pacienti si často stěžují na dlouhé čekací doby, přeplněné čekárny i nepříjemné chování ze strany personálu. Ačkoliv se může zdát, že jde jen o nepříjemnou zkušenost, v některých případech má člověk právo se bránit, a to nejen stížností, ale i žádostí o omluvu nebo finanční kompenzaci.

Důvěra ve zdravotnictví se odráží i v číslech. Lidé hodnotí český systém průměrnou známkou 2,77, jak ukázal průzkum Vysoké školy ekonomické a Národní asociace pacientských organizací z léta 2024. Nejčastější výtky se týkají právě přetíženosti ordinací a dlouhého čekání, které jako problém označila téměř polovina dotazovaných. Průzkumu se zúčastnilo přes tisíc respondentů, jejichž názory byly sbírány prostřednictvím online dotazníků.

Nebojte se ozvat

Jít k lékaři je pro mnohé z nás stres sám o sobě. Když se k tomu ale přidá chladné zacházení, arogance nebo pocit, že vás někdo přehlíží jako člověka, zůstává po návštěvě víc než jen pachuť. Podobně frustrující může být i situace, kdy strávíte v čekárně dvě hodiny, aniž by vám kdokoli vysvětlil proč. Ať už jde o hrubé chování nebo nekonečné čekání, nemusíte jen tiše odejít s tím, že to tak prostě je.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Každý pacient má právo na slušné zacházení a dostupnou péči, to není výsada, ale zákonný nárok. A pokud je tento nárok porušen, existují jasná pravidla, jak se můžete ozvat. Nejde jen o to „postěžovat si“, ale skutečně žádat omluvu, vysvětlení nebo, pokud to má vážnější následky, i finanční kompenzaci.

Poskytovatel péče má povinnost reagovat

Pokud se vám něco nelíbilo, ideální je řešit to nejdřív přímo tam, kde problém vznikl – tedy v ordinaci nebo nemocnici. Můžete napsat e-mail, poslat dopis nebo se ozvat i osobně. Zdravotnické zařízení má pak zákonnou povinnost odpovědět do 30 dnů. Pokud to nestihne, musí vám dát vědět a lhůtu si prodloužit maximálně o dalších 30 dní.

Důležité je, abyste stížnost podali co nejdříve, ideálně hned. Oficiálně je nutné stihnout to do jednoho roku od chvíle, kdy se situace stala. Po této lhůtě už stížnost úřady zpravidla neřeší.

Čtěte také

Jeden nespokojený senior může zablokovat stavbu celého satelitního městečka o několika domech

21. 5. 2026

Pomoci může i lékařská komora

Ne vždy se vše vyřeší hned napoprvé. Pokud vám přijde reakce poskytovatele neuspokojivá nebo vůbec nedorazí, máte další možnosti. Můžete se obrátit na krajský úřad, pod který zařízení spadá, ten má na starosti dohled nad dodržováním práv pacientů.

A pokud jde konkrétně o chování lékaře, třeba byl drzý, ponižoval vás nebo zlehčoval váš zdravotní stav, máte právo podat stížnost i na Českou lékařskou komoru. Ta může v závažnějších případech zahájit kárné řízení. K tomu je ale potřeba podat písemnou stížnost, a to nejpozději do jednoho roku od události. Nesmí být anonymní a měla by jasně popsat, co se stalo.

Můžete požadovat i peníze

Možná to zní překvapivě, ale pokud vám chování zdravotníků skutečně způsobilo újmu, ať už psychickou nebo fyzickou, můžete chtít i finanční kompenzaci. Příkladem může být situace, kdy kvůli zbytečně dlouhému čekání došlo ke zhoršení zdravotního stavu, nebo kdy vás někdo natolik vystresoval či ponížil, že to mělo následky.

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026

V takovém případě je možné žádat nejprve mimosoudní vyrovnání , ideálně s pomocí právníka nebo pacientské organizace. Když to nevyjde, můžete se obrátit i na soud. Výsledkem může být nejen omluva, ale i konkrétní částka jako náhrada za způsobenou újmu.