Na balkon si nainstaloval fotovoltaiku. Je těžké uvěřit, jaký účet dostal po 3 letech
Balkonové fotovoltaiky se v posledních letech stávají stále populárnějším trendem, zejména v sousedních zemích jako je Německo. Tento inovativní způsob výroby elektřiny přímo v místě spotřeby si získává přízeň mnoha domácností, které chtějí snížit své účty za energie a zároveň přispět k ochraně životního prostředí.
Princip balkonových fotovoltaik je jednoduchý – na balkon či terasu se nainstalují speciální solární panely, které jsou přímo napojeny do elektrické sítě bytu či domu. Vyrobená elektřina je tak okamžitě spotřebovávána v domácnosti, což eliminuje ztráty při přenosu a distribuci. Přebytky vyrobené elektřiny jsou v některých zemích, jako například v Německu, posílány zpět do sítě. Majitel fotovoltaiky za ně dostává finanční kompenzaci.
Německo je v oblasti balkonových fotovoltaik skutečným průkopníkem a lídrem. Tamní vláda tento trend aktivně podporuje různými dotačními programy a daňovými úlevami. Například v Berlíně mohou domácnosti získat podporu až 500 eur na pořízení balkonové fotovoltaiky. Díky těmto pobídkám se počet instalací v Německu za poslední rok téměř zdvojnásobil. Nyní je v zemi kolem 400 000 balkonových elektráren.
Za 3 roky německý občan ušetřil nemalou částku
Peter Hryciuk, německý novinář, se rozhodl před třemi lety vyzkoušet, zda se instalace fotovoltaických panelů na balkon opravdu vyplatí. Motivován rostoucími cenami elektřiny a snahou o ekologičtější způsob života, investoval do solárních panelů o celkovém výkonu 800 W a střídače o výkonu 600 W.
Instalace proběhla hladce díky zjednodušeným postupům a dotacím, které Německo nabízí. Peter si pečlivě zaznamenával údaje o výrobě a spotřebě elektřiny, aby mohl po třech letech vyhodnotit skutečné úspory.
Během 35 měsíců jeho fotovoltaická instalace vyrobila celkem 1287 kWh elektřiny. Z toho 1082 kWh bylo spotřebováno přímo v domácnosti a 205 kWh bylo dodáno zpět do sítě. V prvních dvou letech, kdy cena elektřiny činila přibližně 30 eurocentů za kWh, Peter ušetřil necelých 166 eur. V roce 2023, kdy cena elektřiny vzrostla na 40 eurocentů za kWh, se jeho úspory vyšplhaly na 168 eur.
Celkově tedy Peter za tři roky ušetřil na energiích 374,60 eur (přibližně 1625 Kč). Vzhledem k tomu, že za instalaci zaplatil 800 eur, očekává návratnost investice za zhruba šest let. S ohledem na životnost panelů, která se odhaduje na 25 let, by měla jeho balkonová fotovoltaika vyrábět bezplatnou elektřinu po dobu dalších 19 let.
V Česku to tak jednoduché není, avšak stále se to vyplatí
Instalace fotovoltaických panelů na balkon v Česku podléhá určitým pravidlům a legislativě. Před samotnou montáží je nutné získat souhlas majitele domu či bytového družstva a také je třeba zajistit, aby instalace splňovala technické a bezpečnostní normy. Je důležité zvolit kvalitní komponenty a svěřit montáž odborné firmě, která zajistí správné propojení panelů s elektrickou sítí v domácnosti.
Co se týče financování, v Česku zatím nejsou dostupné speciální dotace určené přímo na balkonové fotovoltaiky, jako je tomu například v sousedním Německu. Domácnosti si tak pořízení solárních panelů hradí z vlastních zdrojů. Cena za instalaci balkonové fotovoltaiky se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun v závislosti na výkonu a kvalitě komponentů.
Návratnost investice do balkonové fotovoltaiky závisí na několika faktorech, jako je orientace a sklon panelů, zastínění, geografická poloha a spotřeba elektřiny v domácnosti. V ideálních podmínkách lze dosáhnout úspor v řádu několika tisíc korun ročně. Je ale třeba počítat s tím, že kvůli omezenému prostoru a často ne zcela optimální orientaci balkonů bývá výkon a účinnost balkonových solárů nižší než u střešních systémů. Návratnost investice se tak v českých podmínkách obvykle pohybuje v rozmezí 8-12 let.
Jedním z úskalí balkonových fotovoltaik v Česku je nutnost jejich oficiálního připojení k distribuční síti. Majitel musí o instalaci informovat svého distributora elektřiny a vyřídit potřebnou dokumentaci. Pokud by panely provozoval „načerno“ bez vědomí distributora, hrozily by mu pokuty. Zároveň legislativa zatím neumožňuje jednoduše dodávat přebytky vyrobené elektřiny do sítě, a tak se vyplatí volit výkon panelů podle reálné spotřeby domácnosti.
[seznam-ads id="63251"] [seznam-ads id="63250"] [seznam-ads id="64854"] [seznam-ads id="64868"]