Za Husáka podpultovka, na kterou se čekalo 3 týdny. Teď ji v Penny koupíte za pár kaček
Vrcholem letní sezony se v osmdesátých letech stal dovoz sladkého, šťavnatého ovoce, které tehdy nebylo pěstováno v Československu ve větším množství. Jednalo se o zboží, které dorazilo z Maďarska, Bulharska nebo Jugoslávie, a právě díky omezenému množství a krátké době, po kterou bylo k dostání, se z něj stal jeden z nejočekávanějších artiklů léta.
Zboží tehdy nebylo možné běžně skladovat ani uchovat na později, protože domácnosti v běžných panelácích měly malé chladničky bez mrazáku. Spotřeba musela být okamžitá. Podle statistik tehdejšího Federálního statistického úřadu (FSÚ) byla průměrná měsíční mzda v roce 1985 přibližně 2 730 Kčs.
Těžce nedostatkové ovoce, po kterém děti každé léto toužily
Dodávky byly nepravidelné, množství záviselo na úrodě v zahraničí a kapacitě zahraničního obchodu PZO Ovoce-Zelenina. Prodeje nebyly oznámeny veřejně, šlo o tiché dodávky, které se objevily náhle. Ve většině měst se tvořily fronty hned od rána, a zaměstnanci prodejen často drželi melouny bokem pro známé nebo pravidelné zákazníky. Zboží bylo řazeno mezi takzvané podpultovky, i když oficiálně šlo o ovoce běžně prodávané. Šlo o melouny.
Ten patřil k nejvzácnějším plodům, které se v letní sezoně objevily na pultech socialistických obchodů. Vzhledem k nárokům na klima se v Československu nepěstoval v takovém množství, aby pokryl poptávku. Domácí produkce byla minimální, proto se Československo spoléhalo výhradně na dovoz.
„Byl to perfektní prodej. Nikdo si nic nevymýšlel a koupil jeden nebo dva melouny. A i když někdy byla fronta, byl nákup velice rychlý. Melouny byly čerstvé, snad přímo z pole,“ zavzpomínal na prodeje melounů za socialismu pan Stanislav. Jeho komentář na facebookové diskuzi doplnil i Filip: „Dneska si meloun může dovolit každý.“

Meloun jako luxusní zboží: Kolik za něj zaplatíte dnes?
V osmdesátých letech se melouny prodávaly výhradně v celku. V obchodech se většinou nevážily, cena se stanovovala odhadem podle velikosti. Jeden větší meloun tehdy vyšel zhruba na 50 Kčs, což představovalo výdaj srovnatelný se dvěma až třemi obědy v závodní jídelně.
Dnes je situace podstatně veselejší. V aktuálním letáku Penny Marketu platném od 5. do 6. května je vodní meloun nabízen za akční cenu 34,90 Kč za kilogram, což představuje slevu 42 % oproti původní ceně 59,90 Kč.

Na ovoce a zeleninu se stály fronty
Melouny byly za socialismu jedním z nejhůře dostupných druhů ovoce. V obchodech se objevily jen na pár dní během léta a rychle zmizely. Podobně vzácné byly i pomeranče, mandarinky a banány, které do Československa dorazily jen v omezeném množství, většinou z Kuby. V zimě se na ně stály fronty a prodejny často určovaly maximální množství na osobu. Banány byly v prodeji jen několikrát do roka. Mimo sezónu chyběly i běžné druhy zeleniny: papriky, rajčata, saláty nebo okurky.
Nakupování za socialismu
Za socialismu se část zboží neprodávala veřejně, ale byla odkládána stranou pro vybrané zákazníky. Prodavači si zboží schovávali pro známé nebo pravidelné nakupující, případně za protislužbu. Lidé si proto budovali vztahy s personálem, aby měli šanci získat to, co nebylo běžně k dostání. Bez známostí bylo téměř nemožné sehnat některé potraviny nebo spotřební zboží, které dorazilo jen v malém množství.
Pamatujete?
Západní zboží, jako džíny, parfémy nebo elektronika, se prodávalo výhradně v prodejnách Tuzex. Platilo se takzvanými bonovými poukázkami. Lidé, kteří bony oficiálně nezískali, si je kupovali od překupníků před obchody. Veksláci je nabízeli za výrazně vyšší cenu a neoficiální prodej se tak stal běžnou součástí tehdejšího trhu.