Vláda hrozí lidem, že zruší střídání času. Lidé prosí a bojují o jeho zachování

Dva tábory. Debaty o střídání letního a zimního času jsou znovu a znovu na stole. Zatímco jedni už ztrácejí trpělivost a volají po zrušení této „zbytečné tradice“, druzí se střídání hodin s nadšením zastávají. Pro mnoho lidí je změna času vítaným zpestřením, které jim v některých případech přináší výhody, na které nedají dopustit.

O zrušení střídání času se v Evropské unii mluví už léta. Padla i konkrétní rozhodnutí. Jenže plánované zrušení od roku 2021 nakonec uvízlo na mrtvém bodě. Mezi státy panuje neshoda a každý má jinou představu, jaký čas by měl zůstat natrvalo.

EU rozhodla, státy se ale neshodly

Evropská unie se tématu střídání času celkově věnuje už přes deset let. V roce 2018 proběhla veřejná konzultace, kde se drtivá většina občanů vyslovila pro zrušení každoročního přetáčení hodin. Reakce byla tak velká, že Evropská komise navrhla, aby se s tím přestalo už v roce 2021. A Evropský parlament návrh skutečně schválil.

Každá členská země si měla vybrat, jestli si ponechá letní, nebo standardní (zimní) čas. Státy se  však nedohodly. Zatímco některé, především severské, chtěly zachovat zimní čas, jiné, například jižní státy, se přiklonily k trvalému letnímu času. Hrozilo, že na území EU vznikne časový chaos, kdy mezi sousedními zeměmi budou skokové rozdíly i bez překročení časového pásma.

Kvůli těmto neshodám a následné pandemii se návrh neaplikoval. A přestože se o něm znovu hovoří, k reálnému zrušení zatím nikdy nedošlo. Stále tak žijeme podle dvou časů, které se střídají každé jaro a podzim.

Hodina spánku navíc i výhodnější směny

Zatímco odpůrci střídání času jsou slyšet nejčastěji, existuje nemalá skupina lidí, kteří si tuto změnu přejí zachovat. Řadě lidí totiž střídání času přináší výhody.

Na podzim, při přechodu na zimní čas, si lidé posunou ručičky o hodinu zpět. Výsledkem je více spánku. Pro studenty a zaměstnance je to den, kdy vstávají „o hodinu později“, aniž by si museli nastavovat budíka dřív. Ještě zajímavější to je u lidí, kteří pracují v noci. Ve zdravotnictví, výrobních halách, call centrech, na dispečincích, všude tam, kde běží provoz 24/7, je posun času znatelný v rozvrhu. Na podzim noční směna končí o hodinu dřív, aniž by to ovlivnilo výplatu. Jinými slovy, pracují méně, ale dostanou stejně.

Mnozí chtějí více světla v létě

Příznivci změny času často argumentují také tím, že jim posun na letní čas zajišťuje delší večery. Po práci si stihnou jít zaběhat, posedět na zahrádce nebo vzít děti na hřiště, a to ještě za světla. Zatímco zimní měsíce jsou spojené s tmou už od odpoledne, jarní přechod přináší pocit, že den je delší.

Tento efekt je podle mnoha lidí psychologicky velmi pozitivní. Pomáhá jim lépe zvládat pracovní stres, motivuje je k aktivitě a zlepšuje celkovou náladu. Argumentují tím, že trvalý zimní čas by je připravil právě o tu nejpříjemnější část roku, kdy světlo vydrží až do večera.

Na druhé straně stojí odpůrci

Odpůrci upozorňují na dlouhodobě známé nevýhody. Hlavním argumentem je narušení biorytmu. Podle odborníků může náhlý posun času negativně ovlivnit spánkové cykly, zejména u dětí, seniorů a lidí s poruchami spánku.

Přechod na letní čas bývá pro tělo náročnější než ten podzimní. Mnozí lidé uvádějí, že jsou po něm podráždění, unavení a méně soustředění. Roste riziko dopravních nehod, pracovních úrazů i kardiovaskulárních problémů. Experti například z Akademie věd ČR nebo z německého institutu Öko-Test doporučují, aby se upustilo od střídání a přešlo se na jednotný čas, ideálně standardní, tedy zimní.