Tento český dezert si Rusové zamilovali. Prosí o zrušení sankcí, aby ho mohli jíst každý den

Některé české sladkosti si získaly oblibu i za hranicemi. Jedním z příkladů je oblíbený dezert, který si chválí i lidé v Rusku. Na jednom diskuzním fóru se objevují komentáře, že by si ho rádi dopřávali častěji, ale kvůli dovozu se k němu jen těžko dostávají. Jeden z příspěvků s nadsázkou zmiňoval, že by kvůli němu nejradši zrušil sankce.

Tento zájem ale není úplně náhodný. Jde o tradiční český dezert, který má v tuzemsku dlouhou historii a jeho chuť se dokáže zalíbit i v zahraničí. Je sladký, voňavý, jednoduchý a přitom dost výrazný na to, aby zaujal i ty, kdo ho ochutnají poprvé.

Český dezert zaujal i za hranicemi

Perník, o kterém je řeč, patří mezi nejslavnější české dezerty. Ve své typické podobě má vláčné těsto, čokoládovou polevu a marmeládu uprostřed. V Rusku připomíná jejich tradiční sladkost zvanou prjanik, ale ten bývá zpravidla sušší a kořeněnější. Český perník naopak překvapuje svou měkkostí a sladkostí, což je kombinace, která u ruských konzumentů slaví velký úspěch.

Perník má v Česku dlouhou a bohatou historii

Nejstarší zpráva o perníku na českém území pochází z roku 1335. Tehdy se perník prodával v Turnově během vánočních svátků. Pekaři, kteří se specializovali na perník a vánočku, měli dokonce své vlastní označení, říkalo se jim caletníci nebo artopiperisté. Zajímavé je, že přestože šlo o slavnostní pečivo, místo pšeničné mouky se tehdy často používala mouka žitná. Med byl základní sladidlo a doplňovalo se množstvím koření, například skořicí, hřebíčkem, fenyklem, anýzem, badyánem, kardamomem nebo koriandrem. Perníky se pekly v různých podobách. Ty nejkvalitnější byly bílé, s velkým podílem medu. Červené kombinovaly med a syrob a černé se pekly jen se syrobem.

Velkou tradici má především perník pardubický, který byl vyráběn podle původního receptu z Hradce Králové. Ten získal Vilém II. z Pernštejna, který v té době vlastnil Pardubice. Perníky se dříve nejen jedly, ale také používaly do kuchyně, strouhaný perník sloužil jako přírodní sladidlo nebo se přidával do omáček, polévek a dokonce i do náplní martinských rohlíčků.

Zatímco český perník dnes většina lidí zná jako klasický moučník s marmeládou a čokoládou, v Rusku existuje celá řada variant podobných dezertů. Jejich prjaniki se ale liší tím, že často postrádají čokoládu a bývají pevnější, někdy až tvrdší. Česká verze s měkkým těstem a sladkou náplní proto působí jako příjemná změna. Právě díky této kombinaci si ho mnoho Rusů zamilovalo a v diskuzích na internetu se objevují komentáře, že by ho jedli každý den, kdyby to bylo možné.

Recept na měkký perník s marmeládou a čokoládou

Pokud si chcete český perník upéct doma, recept není složitý. Do mísy nasypte dva hrnky hladké mouky a přidejte jeden hrnek cukru krystal. Přilijte půl hrnku rostlinného oleje a jeden hrnek mléka. Vmíchejte prášek do perníku a podle chuti přidejte jednu až dvě lžíce kakaa, které těstu dodají barvu i jemnou čokoládovou chuť. Vše důkladně promíchejte, aby vzniklo hladké těsto. Poté ho nalijte do vymazané a vysypané formy nebo na menší plech. Troubu nejprve předehřejte na 200 stupňů, ale jakmile vložíte těsto dovnitř, teplotu snižte na 180 stupňů. Pečte zhruba třicet minut, případně déle podle typu trouby.

Po upečení nechte perník vychladnout. Pak ho podélně rozřízněte a vnitřní stranu potřete vrstvou ovocné marmelády. Nejčastěji se používá rybízová nebo meruňková, ale záleží na chuti každého. Nakonec celý perník polijte čokoládovou polevou. Tu lze připravit z rozpuštěné hořké nebo mléčné čokolády smíchané s trochou másla nebo smetany, aby byla hladká a dobře se roztírala. Polevu nechte ztuhnout a dezert je hotový.

Zatímco v Česku se perník peče běžně jako domácí moučník, v Rusku zůstává spíše specialitou, která připomíná známý, ale chuťově odlišný prjanik. I proto vzbuzuje tolik pozornosti. Je možné, že právě díky této podobnosti k němu mají Rusové tak vřelý vztah.