Vláda zakázala prodej tohoto mléka v Penny, Albertu i Kauflandu

V regálech obchodních řetězců najdeme desítky druhů mléka – od plnotučného přes bezlaktózové až po různé rostlinné alternativy. Jeden druh ale zcela chybí, a to z jasného důvodu. Jeho prodej je totiž ve většině běžných prodejen zcela zakázán. Vztahuje se na něj specifická legislativa a pravidla, která platí už řadu let.

V České republice i v celé Evropské unii jsou u tohoto druhu mléka nastavené velmi přísné podmínky. Nelze ho tedy prodávat v supermarketech, jako je například Penny, Albert nebo Kaufland. Důvodem jsou bezpečnostní rizika, která s jeho konzumací mohou souviset – a právě proto je možné ho legálně získat jen ve velmi omezených případech.

Koupit ho můžete pouze na farmě nebo v automatu

Jde o takzvané syrové mléko – tedy mléko, které nebylo tepelně ošetřeno, pasterizováno ani homogenizováno. To s sebou nese riziko přítomnosti nebezpečných bakterií, jako je například Campylobacter či Salmonella. Tyto mikroorganismy mohou způsobit vážné zažívací potíže a u lidí s oslabenou imunitou i vážnější komplikace. Prodej syrového mléka v běžné obchodní síti proto není povolen.

V České republice se smí toto mléko prodávat pouze přímo konečnému spotřebiteli – tedy přímo na farmě nebo prostřednictvím takzvaných mlékomatů, které jsou umístěné buď přímo v místě produkce, nebo v jejím blízkém okolí. I v takových případech však musí být splněny přísné hygienické podmínky – například schválení veterinární správou nebo povinné značení obalu informací, že mléko je nutné před konzumací převařit.

Platí přísná pravidla

Například v Německu lze za určitých podmínek prodávat tento druh mléka i v obchodní síti – zde nese označení „Vorzugsmilch“ a podléhá velmi přísným pravidlům. Podobná praxe platí i v Nizozemí, Belgii, Švýcarsku, Francii nebo Švédsku. Naopak ve Spojených státech je prodej syrového mléka většinou zakázán s výjimkou několika států.

Pasterizace mléka, tedy krátkodobé zahřátí na vysokou teplotu, byla zavedena už v první polovině 20. století právě kvůli častým infekčním nemocem, které se mlékem přenášely – například tuberkulóze, brucelóze nebo salmonelóze. Díky tepelnému ošetření se riziko prakticky eliminuje. Vedle pasterizace se běžně používá také homogenizace, která zajistí jednotnou strukturu mléka a prodlouží jeho trvanlivost.

Zákony v celé EU vycházejí ze stejného základu – konkrétně z nařízení 853/2004/ES. To mimo jiné stanovuje i hygienické limity pro syrové mléko, například maximální množství mikroorganismů nebo zákaz přímého prodeje ovčího a kobylího mléka. V Česku platí tato pravidla dlouhodobě a Státní zemědělská a potravinářská inspekce pravidelně kontroluje jejich dodržování.

Syrové mléko má své zastánce

Zastánci syrového mléka tvrdí, že má lepší senzorické vlastnosti a že obsahuje více vitamínů, enzymů a prospěšných bakterií. Některé z těchto argumentů však nejsou podloženy rozsáhlými vědeckými studiemi a odborníci proto doporučují obezřetnost. Spotřebitelé, kteří se pro konzumaci syrového mléka rozhodnou, by si měli být vědomi všech rizik – a zejména dodržet doporučení mléko před pitím převařit.

Zájem o syrové mléko roste, a to nejen mezi lidmi, kteří ho považují za superpotravinu. Popularitu mu přidává i trend návratu k přírodním a minimálně upraveným potravinám. Přesto odborníci varují – zejména malé děti, těhotné ženy, senioři a osoby s oslabenou imunitou by se konzumaci tohoto mléka měli raději vyhnout.

Většina odborníků se zkrátka shoduje, že bezpečnost potravin má přednost. I když nadšení konzumenti uvádějí přínosy pro trávení, imunitu nebo energii, nelze přehlédnout historické zkušenosti, které vedly k zavedení tepelného ošetření – a tedy i k omezení prodeje syrového mléka v běžných supermarketech.