Vědci vyrobili ultratrvdé diamantové sklo
Vědci z instituce Carnegie Science vyvinuli ultratvrdé diamantové sklo. Nový materiál, který je celý vyroben z rozdrcených uhlíkových, má také vysokou tepelnou vodivost a mohl by najít využití v elektronice, píše server New Atlas.
Uhlík je univerzální prvek, který tvoří mnoho stabilních struktur v různých atomových uspořádáních, od grafenu po diamant. Mohou se v nich opakovat krystalické vzory nebo být amorfní jako sklo a samotné atomové vazby se mohou tvořit ve dvou nebo třech rozměrech, což určuje tvrdost materiálu. Některé formy, jako například diamantové sklo, je však složitější vyrobit než jiné.
„Syntéza amorfního uhlíkového materiálu s trojrozměrnými vazbami byla dlouholetým cílem,“ říká Yingwei Fei, autor nové studie. „Trik spočívá v nalezení vhodného výchozího materiálu, který by se transformoval působením tlaku.“
Pokud například na grafit aplikujete tlak, získáte krystalické uspořádání diamantu. Samotný diamant by se mohl zdát jako logický výchozí bod pro výrobu diamantového skla, ale jeho teplota tání 4 227 °C je pro praktické použití příliš vysoká. Tým musel najít takovou formu uhlíku, která by se mohla stát dostatečně atomárně neuspořádanou, než bude vystavena tlaku.

Foto: Vědecká Instituce Carnegie Science
Tvar „fotbalové míče“
Svůj cíl našli ve fullerenu, obecně známém jako buckyballs, který se skládá z 60 atomů uhlíku uspořádaných do tvaru dutého fotbalového míče. Tým je zahříval tak dlouho, dokud se tvar míče nezhroutil do neuspořádaného uspořádání, a poté na ně byl vyvinut vysoký tlak pomocí lisu s několika kovadlinami. Konečným výsledkem je sklo podobné diamantu, které bylo možné vyrobit v milimetrových kusech.
Při bližším zkoumání tým zjistil, že nové sklo má tvrdost přibližně 102 gigaPascalů (GPa). To je vyšší tvrdost než u přírodního diamantu, ale ne tak tvrdá jako u skla AM-III, které bylo nedávno syntetizováno v Číně a mělo tvrdost až 113 GPa.
Tým také tvrdí, že nové ultratvrdé sklo má nejvyšší tepelnou vodivost ze všech amorfních materiálů, a to s hodnotou k 26. Důležité je, že jej lze syntetizovat při teplotách 900 až 1 000 °C, což je v dosahu průmyslové výroby.
Zdroj: newatlas.com
Nejnovější články
- Nejvyšší silnice Chorvatska: nebezpečný Roadtrip je snem každého milovníka adrenalinu
- Poprvé by podmořský tunel mohl spojit dva kontinenty. Práce mají začít už za rok a cena překročí 150 miliard
- Země, která spotřebovává třetinu světové elektřiny. Více než USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady
- Ve Skandinávii shořelo kvůli stejné závadě už nejméně 45 vozů BMW. Problém mají auta v celé evropě
- Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo
- Zub starý 59 000 let nabízí výjimečný pohled na to, jak neandrtálci řešili zdravotní problém
- Hasič: Staré a nepoužívané mobily nikdy neukládejte jen tak do šuplíku
- Pro cyklisty a turisty jsou tyto mapy mnohem užitečnější než Google Maps a každý by je měl mít v telefonu nainstalované
- Zatímco se svět hádá o větrné a solární energii, Japonsko tajně otevřelo elektrárnu, která nikdy nezastaví provoz
- Německo buduje nejdelší podmořský tunel na světě. Cesta na pevninu potrvá jen 10 minut