Více než rok posádka simulovala operace na Mars v prostoru, který modeluje život na planetě
Čtyři vědci vstoupili v roce 2023 do 3D biotopu, který modeluje život na planetě Mars. Strávili tak zhruba rok a 13 dní v marsovské Duně Alpha v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu. Mise se stala součástí projektu CHAPEA zabývající se analogovým průzkumem zdraví. Cílem této akce je připravit se na první pilotované mise na planetu Mars.
Čtyři vědci vstoupili 25. června 2023 do biotopu, který modeluje život na planetě Mars. Po 378 dnech pobytu, dne 6. července 2024, z něj vyšli ven. Kelly Hastonová, Anca Selariuová, Ross Brockwell a Nathan Jones strávili zhruba rok a 13 dní v marsovské Duně Alpha v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstunu. Vědci žili ve vymodelovaném prostředí zcela uzavřeně a samostatně. Předstírali vesmírné operace, pěstovali zeleninu a zkoumali vliv její výživy. Obydlí o rozloze 158 m² vytištěné na 3D tiskárně napodobuje podmínky existence na této planetě. Obydlí pro průzkum je vytištěno pomocí aditivní konstrukční technologie, aby se eliminovala potřeba vypouštět velké množství stavebních materiálů na více letů. Cílem této akce je připravit se na první pilotované mise na planetu Mars, a to navzdory omezením pozemské simulace. Další dvě podobné mise jsou plánovány na rok 2025 a 2026. píše portál Science & Vie.

Čtveřice vědců vypěstovala a sklidila několik druhů zeleniny
Tento první experiment zkoumal pěstování a konzervování zeleniny, skladování potravin i její výživu. „Více než rok posádka simulovala operace na Mars včetně procházek po povrchu,“ píše NASA ve své zprávě. „Čtveřice vědců vypěstovala a sklidila několik druhů zeleniny jako doplněk k trvanlivým potravinám.“ dodává zajímavou informaci. Většina experimentů, které tato první posádka prováděla, se zaměřovala na výživu biochemických procesů a vlivů na její výkonnost. Tato práce se stala velmi klíčovou, jelikož se připravuje na vyslání lidí na Rudou planetu. Průzkumníci byli podrobeni pečlivě předepsané dietě a mnoha pozorováním.
Zdroj: Science & Vie