Astronomové objevili dva „vodní světy“. Jejich oceány jsou 500krát hlubší než na Zemi

Doposud bylo objeveno více než 5 000 exoplanet a naprostá většina z nich má velmi podobnou strukturu a složení. Zajímavými výjimkami jsou objekty Kepler-138c a Kepler-138d, které obíhají kolem červeného trpaslíka vzdáleného 218 světelných let od Země. Vědci zjistili, že se jedná o dva „vodní světy“, kde voda zaujímá více než 50 % objemu planet. Našli jsme nové místo pro život?

Zkoumané exoplanety Kepler-138c a Kepler-138d mají poloměr asi 1,5krát větší než Země a jsou od ní vzdáleny 218 světelných let, což dlouho ztěžovalo jejich bližší studium, píše portál Hubblesite. Astronomové z Montrealské univerzity se rozhodli analyzovat dostupné údaje o nich a dospěli k překvapivým závěrům. Všimli si, že se nepodobají typickým exoplanetám z kovů a hornin a že v jejich složení převažuje voda.

S přihlédnutím k údajům o světelných tranzitech a radiálních rychlostech bylo zjištěno, že Kepler-138c a Kepler-138d mají hmotnosti 2,3 a 2,1krát větší než Země. To při velikosti 1,5krát větší než u modré planety dává hustotu 3,6 g na cm krychlový, což je něco mezi kamenným a plynným složením. V tomto ohledu se nejvíce podobají Jupiterovu ledovému měsíci Europa, který má pod svou kůrou tekutý oceán. To dalo podnět k zamyšlení astronomům, kteří pomocí modelování určili, o jakém množství vody lze na obou těchto planetách hovořit.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Podle výpočtů voda tvoří až 50 % objemu exoplanety a oceány na povrchu jsou hluboké 2000 km. Pro srovnání, průměrná hloubka oceánů na Zemi je asi 3,7 km. Voda by však neměla stejnou teplotu jako na naší planetě. Vzhledem k blízkosti červeného trpaslíka Kepler-138 bude většina atmosféry tvořena hustou vodní párou. Jak však upozorňuje astrofyzička Caroline Piauletová z Montrealské univerzity:

„Pouze v této atmosféře páry by se mohla potenciálně nacházet kapalná voda pod vysokým tlakem, nebo dokonce voda v jiné fázi, která se vyskytuje za vysokého tlaku, tzv. superkritické kapalině.

Očekává se, že vývoj přístrojů a zvýšení jejich citlivosti umožní v budoucnu důkladnější zkoumání životního prostředí. Těžko však očekávat, že by zde v budoucnu mohli žít lidé, protože překážkou jsou nejen obtížné podmínky, ale i vzdálenost.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Zdroj: friendsofnasa.org, Hubblesite