Tohle je opravdová výplata vychovatelky v družině. S touhle částkou se stará o vaše děti

Na první pohled se může zdát, že profese družinářky spadá do kategorie práce snů. Do práce se dostavit kolem oběda a pak si pár odpoledních hodin s dětmi hrát, malovat a chodit na procházky. Jenže skutečnost je jiná. Vychovatelky ve školních družinách nesou velkou zodpovědnost, přitom jejich finanční ohodnocení zůstává žalostně nízké. Zatímco rodiče se perou o každé volné místo v družině, vychovatelky odcházejí. Důvodem je velmi nízké ohodnocení.

Začínající vychovatelka bez praxe spadá do osmé platové třídy. To znamená nástupní plat okolo 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Vzhledem k odpovědnosti, kterou tato práce obnáší, jde o odměnu, která neodpovídá realitě. Náplň práce vychovatelky v družině totiž zahrnuje i zdravotní péči, bezpečnost a výchovu dětí. Většina vychovatelek má navíc pedagogické vzdělání. „Mladí lidé nemají motivaci do družin nastupovat,“ potvrzuje pro podcast deníku e15 Flow i Vladislava Lukešová z Asociace vychovatelů. Výsledkem pak je kritický nedostatek personálu a přeplněné družiny.

Dvě práce, jeden plat

Mladá vysokoškolsky vzdělaná Slovenka Zuzana N. pracuje jako vychovatelka ve školní družině na Praze 4 už šest let. Vedle toho má ještě částečný úvazek jako asistentka pedagoga. Přesto její celkový měsíční výdělek zůstává pod hranicí 30 tisíc korun čistého. „Bez osobního ohodnocení a odměn bych na tom byla možná i hůř než pokladní v supermarketu,“ říká Zuzana, která si kromě školství ještě přivydělává jako příležitostná masérka. Zatímco odpoledne tráví s třiceti dětmi, ráno pomáhá žákovi s poruchou autistického spektra. I tak její práce zůstává pro mnohé neviditelná. Pro děti je však zcela nepostradatelná.

O místo v družině se soutěží

Ve větších městech, jako je Praha, Brno nebo Plzeň, už dnes nestačí kapacita družin obrovské poptávce. Na některých školách se proto zavádějí online rezervační systémy, kde o místě rozhoduje rychlost přihlášení. Například na základní škole v Jeremenkově ulici na Praze 4 bylo pro čtvrté třídy otevřeno v družině pouze 30 míst. Rodiče se přihlašovali hned po půlnoci a během hodiny bylo beznadějně plno. Zatímco Ministerstvo školství hledá řešení, vychovatelky zažívají za mizernou odměnu každodenní přetížení a stres. 

Dětské skupiny jako alternativa k družinám

Od roku 2025 se v Česku zavádějí tzv. sousedské dětské skupiny, které slouží jako nová alternativa ke klasickým školkám i družinám. Funguje na jednoduchém principu, kdy jedna pečující osoba u sebe doma hlídá maximálně čtyři děti. Vychovatelky o tuto možnost už teď jeví značný zájem. „Pro ženy na rodičovské dovolené je to ideální, protože si můžou přivydělat a zároveň být s vlastním dítětem,“ říká Lukešová. Pokud se tento model rozšíří, družiny tak přijdou o další už tak nedostatkový personál. A s tím samozřejmě i o šanci udržet dostatečnou kvalitu a bezpečnost družin.

Vychovatelky si mohou vydělat i dvojnásobek

Zatímco v dětmi přeplněné školní družině si zkušená vychovatelka přijde i s osobním ohodnocením, odměnami a dalšími příplatky sotva na 30 tisíc korun čistého, sousedská dětská skupina nabízí potenciálně až dvojnásobný výdělek. Provozovatel (fyzická osoba) dostane od státu 12 000 korun na dítě do dvou let, plus příspěvek od rodičů až 6 670 korun měsíčně. Se čtyřmi dětmi si tak pečující osoba vydělá klidně přes 70 000 korun. Rozdíl je to markantní. Není proto divu, že mnohé vychovatelky uvažují o odchodu ze školství a založení vlastní dětské skupiny. „Družina je sice srdcovka, ale z lásky k práci se nájem nezaplatí,“ uvažuje nahlas vychovatelka Zuzana, která o hlídání dětí „na sebe“ reálně přemýšlí.

Bez vychovatelek to nepůjde

Dětské skupiny sice mohou krátkodobě vyřešit problém rodičů předškoláků, ale problém se tím pouze přesune. Bez kvalifikovaných vychovatelek totiž nebude mít kdo hlídat děti ve věku 6 až 10 let. Už dnes musí některé školy kvůli nedostatku personálu zájemce o družinu odmítat. Pokud stát nezvýší finanční motivaci pro tuto záslužnou profesi, může se situace ještě výrazně zhoršit.