České slovo bylo určeno jako nejhorší na světě: Raději si uříznout jazyk, než ho vyslovit

Čeština je krásná. Ale někdy dost krutá. Když člověk zrovna bojuje s větou plnou samých ř, č a š, připadá si trochu jako gymnasta na kladině. Stačí jedno malé zaváhání a už letíte k zemi. A teď si představte, že někdo přijde s anketou, které slovo je na světě vůbec nejhorší.

V anketě o nejhorší slovo na světe, co se výslovnosti týče, vyhrálo jedno české slovo. Tedy, přesněji řečeno „ředkev„. No ano, právě tahle nenápadná zelenina byla zvolena za nejhorší slovo na světě. Někdo dokonce pod příspěvkem na sociálních sítích napsal, že by si raději uřízl jazyk, než aby tohle slovo zkoušel vyslovit. Drsné, ale zřejmě to něco vypovídá o tom, jak češtinu vnímají cizinci.

Záludná výslovnost češtiny

Jako rodilí mluvčí si většinou neuvědomujeme, jak komplikovaně může náš jazyk připadat ostatním národnostem. Máme prostě kliku, že jsme se s češtinou narodili. Pro cizince je ale učení češtiny často označováno jako peklo na zemi. Kombinace hlásek, kterým se musí jazyk i ústa přizpůsobovat jak na horské dráze, je děsí. A co teprve slavné „ř“, to je přímo noční můra. Když se zeptáte cizince, co je nejtěžší na učení češtiny, odpoví téměř bez váhání: výslovnost. Nejde jen o jednu hlásku, jde o celé shluky souhlásek, které jazyk zaměstnají natolik, že máte pocit, že vám ho někdo zauzloval.

Jak jsou na tom jiné jazyky

Jistě, čeština není sama. Ve světě existují jazyky, které jsou pro cizince ještě tvrdším oříškem. Třeba finština, se svými čtrnácti pády a nekonečně dlouhými slovy. Nebo japonština s třemi abecedami, které by vydaly za celoživotní studium. Čínština zase vypadá jednoduše, ale jen do chvíle, než zjistíte, že každou slabiku můžete říct čtyřmi různými tóny, a pokaždé tím myslíte něco úplně jiného.

Jazykolamy pobaví dospělé i děti

A jak s tím bojují profesionálové? Herci, zpěváci nebo moderátoři pilují správnou výslovnost jazykolamy. Ty jsou skvělým tréninkem na rozehřátí jazyka. Protože říct desetkrát rychle za sebou „Strč prst skrz krk“ bez zaškobrtnutí zní jako dobrá cesta k šílenství, ale ono to funguje. Pro lepší výslovnost doporučují logopedi začít zvolna a pomalu zrychlovat. Hlavně nesmíte během jazykolamů mumlat. Jazykolamy nejsou ale jen pro profíky.

Fungují skvěle i pro děti, které se nad legračními větami dokáží potrhat smíchy. Děti totiž potřebují mít pocit, že si hrají, jinak je s tréninkem výslovnosti konec dřív, než začal. Takže pokud máte chuť, zkuste to doma taky. Stačí třeba „Na cvičišti čtyři svišti piští“ a uvidíte, kdo z rodiny nejdéle vydrží. A kdo ví, třeba pak jednou i ta nenáviděná „ředkev“ půjde jako po másle.

Přehled jazykolamů

Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu. Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.
Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.
Bylo-li by libo ryby?
Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
Náš pan kaplan v kapli plakal.
Máti, máte mátu? Nemáte-li mátu, kdo tu mátu máti má?
Pokopete-li mi to pole, nebo nepokopete-li mi to pole.
Byl jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
Já rád játra, ty rád játra, ty rád játra, já rád játra, co nám brání dát si játra?
Mařeno, řekni “ř”, neřeknu, vy byste se mi řehtali.
Prorok Prokop poklop prokop
Tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes tři tisíce tři sta třiatřicet stříbrných střech.
Strýc Šusta suší švestky: pět švestek, šest švestek, pět švestek, šest švestek.