V úzké jeskynní chodbě byl objeven 240 000 let starý lidský předek „dítě temnoty“

V úzké jeskynní chodbě byl objeven 240 000 let starý lidský předek „dítě temnoty“, jak mu říkají objevitelé, píše magazín livescience.com.

Hluboko v jihoafrickém jeskynním systému Rising Star, v temné chodbě široké sotva 15 centimetrů, objevili vědci fragmentovanou lebku dítěte druhu Homo naledi, kterou nazývají „Leti“. Jak se malá lebka ocitla v tak odlehlé části jeskyně, je záhadou, i když objevitelé předpokládají, že by mohlo jít o důkaz úmyslného pohřbu.

„Leti“, zkratka pro „Letimela“ neboli „Ztracený“ je v jihoafrickém jazyce Setswana. Žil pravděpodobně před 335 000 až 241 000 lety, což vyplývá ze stáří dalších ostatků nalezených v záhadné jeskyni. Od roku 2013, kdy byly v jeskynním systému objeveny první zkameněliny tohoto lidského předka v takzvané Dinalediho komnatě, byly nalezeny fosilní fragmenty patřící přibližně 24 jedincům Homo naledi.

Přítomnost tolika jedinců jednoho druhu v jeskyni je záhadná. Jedinou cestou dovnitř je 39 stop (12 metrů) dlouhý vertikální zlom známý jako „Žlab“ a geologové a hledači dosud nenašli žádné důkazy o alternativních vstupech do chodeb. Letiho malá lebka byla nalezena roztroušená po částech na vápencové polici asi 80 cm nad dnem jeskyně. Místo se nachází v „pavučině stísněných chodeb“, uvedl v prohlášení muž jménem Maropeng Ramalepa, člen průzkumného týmu.

Složitý předek
Podle nového článku publikovaného ve čtvrtek (4. listopadu) v časopise PaleoAnthropology je oblast sotva schůdná pro zkušené archeology s moderním vybavením. Neexistují žádné důkazy o tom, že by zvířata přenesla kosti H. naledi do jeskyně – nejsou zde žádné stopy po ohlodání ani stopy po predátorech. Zdá se také, že kosti byly do jeskyně umístěny, nikoliv vyplaveny, protože nebyly nalezeny smíšené se sedimentem nebo jinými úlomky.

To ponechává otevřenou možnost, že před více než 240 000 lety předkové člověka s mozkem velikosti pomeranče úmyslně vstoupili do tmavé jeskyně připomínající bludiště, možná vertikálním žlabem, který se místy zužuje na 7 palců (18 cm), a uložili do něj své mrtvé.

Vedle fosilií z jeskynního systému Rising Star nebyly nalezeny žádné nástroje ani artefakty. Existuje jen málo známek vstupu jiných zvířat do jeskyní, kromě dvou exemplářů mladých paviánů, z nichž přinejmenším jeden může být mnohem starší než pozůstatky Homo naledi.

Tento lidský předek žil ve stejné době jako raný Homo sapiens, řekl v roce 2017 pro časopis Live Science John Hawks, antropolog z Wisconsinské univerzity v Madisonu, který se zabývá studiem pozůstatků. Jejich zjevné výpravy do jeskyně naznačují, že patřili mezi chytřejší předky moderních lidí a že ovládali používání ohně k osvětlení svých průzkumů, uvedl Hawks. Naledi chodil vzpřímeně, byl vysoký asi 4 stopy a 9 palců (1,44 m) a vážil 88 až 123 liber (asi 40 až 56 kg).

Nová lebka, která se vejde do dlaně dnešního člověka, by měla odhalit více o růstu a vývoji H. naledi. Zatímco v jeskyni bylo nalezeno několik úlomků čelistí nedospělých jedinců, je to poprvé, co vědci objevili kosti z lebeční schránky neboli lebky. Objevili také šest zubů.

Kosti a zuby
Kosti a zuby byly nalezeny při průzkumu úzkých, klikatých chodeb v okolí Dinaledské komory. Vědci zmapovali 1 037 stop (316 m) těchto chodeb a hledali důkazy o další cestě do této komory a několika dalších v okolí, kde byly nalezeny ostatky. Žádné důkazy o jiné cestě nezaznamenali.

„Průzkum úzkých chodeb v rámci subsystému Dinaledi vyžaduje značné úsilí, navigaci v oblastech s nepravidelnými podlahami a stěnami, četnými překážkami a trhlinami širokými méně než 30 cm,“ napsala v článku PaleoAnthropology archeoložka Marina Elliottová z Univerzity Simona Frasera v kanadské Britské Kolumbii.

Vědci však v tomto podzemním bludišti našli více zkamenělin. Patřil mezi ně vůbec druhý doklad o mláděti paviána v jeskyni, jediná kost ruky, která pravděpodobně patřila H. naledi, trojice 33 úlomků kostí, které rovněž pravděpodobně patřily jedinci nebo jedincům H. naledi, a Leti. Podrobnosti o lebce Letiho byly rovněž zveřejněny 4. listopadu v časopise PaleoAnthropology.

Částečně zachovaná lebka byla rozlomena na 28 fragmentů. Při rekonstrukci těchto úlomků byla zjištěna velká část čela dítěte a část horní části hlavy. Zuby se skládaly ze čtyř neprořezaných stálých zubů a dvou opotřebovaných mléčných zubů. Jejich vývoj a opotřebení naznačují, že dítě bylo ve věku, kdy se první stálé stoličky prodíraly dásní. U lidského dítěte by to odpovídalo přibližně věku 4 až 6 let. Není známo, zda se H. naledi vyvíjel rychleji; pokud ano, mohl být Leti v době smrti mladší než 4 roky.

Velikost lebky naznačuje, že mozek Leti měl objem mezi 29 a 37 krychlovými palci (480 a 610 krychlových cm) – asi 90 až 95 % objemu mozku dospělých jedinců jejího druhu.

„To nám začíná dávat nahlédnout do všech fází života tohoto pozoruhodného druhu,“ uvedla antropoložka z Louisiana State University Juliet Brophyová, která studii Letiiny lebky vedla.

Zdroj: livescience.com, PaleoAnthropology