Rakety M829 jsou novými „tesáky“ polských tanků. Zničí veškerou nepřátelskou obrněnou techniku

Více než čtvrt století mohly mít polské tanky při střetu s ruskými protějšky vážný problém. Důvodem byl nedostatek moderní a účinné munice. Nákupem 116 Abramsů tento problém Polsko radikálně řeší. O co přesně jde?

Polsko koupí několik typů střel, ale nejdůležitějším nákupem jsou tři varianty střel M829. Tady jde pravděpodobně o nejúčinnější protitankovou střelu vyráběnou na světě.

O její účinnosti jasně svědčí skutečnost, že jeho jediným uživatelem je dosud americká armáda. Když Spojené státy nabízely Abramsy zahraničním zákazníkům, včetně těch důvěryhodných, jako je Austrálie a Tchaj-wan, nabízely je společně s exportní municí KEW (Kinetic Energy Warheads) s nižšími parametry, kterou předtím koupilo i Polsko.

Střely M829 se vyvíjely od 80. let 20. století. Během operace Pouštní bouře střílela verze M829A1 tanky Saddáma Husajna na vzdálenost mnoha kilometrů. V té době tank Abrams ničil stroje jako T-72 a další tanky ruské výroby z bezpečné vzdálenosti, z níž byla nepřátelská palba neúčinná a neškodná.

Od té doby se munice M829 intenzivně vyvíjí. Byly vyvinuty další verze – M829A2, M829A3 a M829A4, které se vyznačují zvýšenou průbojností pancíře. Polsko získá celkem 112 000 protitankových střel tohoto typu, z toho 60 000 nejnovějších M829A4, jak píše server Defense News.

Konstrukce střely M829

Proč je střela M829 tak účinná? Za to je zodpovědná jeho konstrukce. Střela M829 je totiž podkaliberní. To znamená, že má menší průměr než hlaveň, ze které se střílí. Trochu připomíná šíp z kuše, a aby opustila hlaveň správným směrem, je obklopena speciálními vodítky, které se po vystřelení střely vysunou. Samotný „šíp“, nazývaný penetrátor, tak letí k cíli, jak píše server Sofrep.

Penetrátor neobsahuje výbušnou nálož, pancíř prorazí pouze silou nárazu. To je velice jednoduché, protože penetrátory jsou vyrobeny z materiálů s velmi vysokou hustotou. V tomto případě se jedná o ochuzený uran. Mezi další suroviny pro výrobu raket tohoto typu (např. staré sovětské 3BM15) patří wolfram.

Průbojnost střel M829

Použití průbojných střel umožňuje prorazit i velmi silný pancíř. Zatímco první verze střely M829 pronikaly jen něco málo přes půl metru válcované oceli (přepočet se označuje zkratkou RHA), její novější varianty pronikají 700-800 mm RHA, i když je třeba mít na paměti, že v případě amerických střel jde o odhady, jak uvedla i studie, která se na střely zaměřila.

V praxi to znamená, že nákup amerických tanků vyřeší desítky let trvající problémy s přístupem k moderní tankové munici. Polské tanky budou schopny účinně zničit jakýkoli typ ruské obrněné zbraně bez ohledu na místo zásahu. To platí i pro tanky chráněné těžkými variantami reaktivního pancíře.

Účinnost reaktivního pancíře

Na tomto místě je třeba poopravit rozšířený názor o účelu reaktivního pancíře. Přestože výbušné kostky, kterými je doplněn základní pancíř mnoha moderních tanků, byly vynalezeny jako odpověď na kumulativní střely s bojovou hlavicí, desetiletí vývoje přinesla varianty, které jsou účinné i proti kinetické munici.

To je možné díky jejich konstrukci a speciálnímu uspořádání ocelových vložek obklopujících výbušninu. V případě reaktivních pancířů, jako je polský ERAWA nebo ruský Kontakt, dojde při zásahu kinetickým projektilem k detonaci reaktivního pancíře a vložky, které jej kryjí, se začnou pohybovat do stran. V praxi se chovají jako gilotina, která zasahuje penetrátor protitankové střely z boku.

Tímto způsobem ji mohou poškodit a výrazně oslabit nárazový impuls, což se projeví nedostatečným průnikem pancíře. Proto je tak důležité těsné zakrytí skutečného pancíře kostkami reaktivního pancíře: v Polsku je to vidět například na tanku PT-91 Twardy, chráněném pancířem ERAWA.

U pancíře, jako je ruský Kontakt, jsou mezery mezi kostkami větší, takže úzký průbojník podkaliberního projektilu má větší šanci zasáhnout mezery mezi nimi.

Bezbranné polské tanky

Nákup amerických raket ukončil téměř čtvrtstoletí zranitelnosti, kdy byl potenciál polských tanků do značné míry iluzorní. Neměly totiž schopnost prorazit čelní pancíř nových ruských strojů. Je to proto, že tanky jako T-72 a PT-91 používaly archaickou sovětskou munici vyvinutou v 70. letech.

Pokus vyvinout ve spolupráci s Izraelem moderní munici pro toto zařízení skončil výrobou malého počtu střel Ryś. Ty byly účinnější, ale jejich možnosti byly omezeny pevností hlavní ráže 125 mm. Jedna z nich byla totiž během zkoušek rozmetána na kusy.

Situace se výrazně nezlepšila ani pořízením tanků Leopard 2. Německá technika, i když ve verzích Leopard 2 A4 a A5 není nejmodernější, byla před několika lety významnou posilou polských obrněných sil.

Problémem bylo, že jsme neměli vhodnou munici pro Leopard 2. Pokusy o zahájení jeho výroby v závodě MESKO (s využitím technologie koncernu Rheinmetall) se protáhly, stejně jako plán na vývoj polské munice ráže 120 mm.

Účinná munice

Nákup americké munice, i když pravděpodobně na mnoho let, tento problém řeší, protože ji mohou používat nejen Abramsy, ale i tanky Leopard 2 a K2.

To poskytuje příležitost rozvíjet polské schopnosti v této oblasti bez kompromisů způsobených časovým tlakem, nebo alespoň získat technologii umožňující nezávislou výrobu účinné protitankové munice.

Co všechno Poláci k nákupu dostanou?

Zaprvé, 3,75 miliardy dolarů (cca 86 miliard Kč) za 116 Abramsů je maximální částka, která bude v průběhu jednání pravděpodobně výrazně snížena.

Druhým bodem, který je třeba objasnit, je, že Polsko nekupuje samotné tanky. Kromě 116 Abramsů M1A1FEP dostane:

• 8 vozidel technického zabezpečení M88A2
• 8 mostů M1110
• 6 velitelských vozidel M577A3
• 26 vozidel HMMWV
• 26 vozidel M1279A1 JLTV

Třetí a nejdůležitější otázkou související s posledním nákupem je munice. Polsko totiž kromě vozidel nakupuje i velmi velké množství tankové munice – přes 250 000 kusů, jak uvedl server Defense News.

Jakmile budou nové nákupy dokončeny, bude Polsko po USA prvním uživatelem Abramsů vybavených nejlepší municí určenou pro tyto stroje.

Zdroj: redakce, sofrep.com, apps.dtic.mil, defensenews.com, Wikipedia