Posypová sůl jako jediná zbraň proti náledí? V zahraničí používají šťávu z řepy nebo nálev z okurek

Letošní zima v našich končinách spíš ještě ani nezačala, ale není tomu tak všude. Například na americké půdě mají za sebou extrémní mrazy i nánosy sněhu. Tím pádem se nabízí otázka, jaký je nejlepší (a nejekologičtější) způsob tání? Sůl, chemikálie nebo nálev z okurek? Podívejte se na prostředky pro ochranu silnic a jejich dopad na životní prostředí, jak uvádí Wired.com.

Sůl

Ve Spojených státech se každoročně spotřebuje přibližně 15 milionů tun soli na odmrazování. Studie Marquette University ukázala, že sůl na zasněžených silnicích může snížit počet nehod až o 88 % ve srovnání s neošetřenými silnicemi. Chlorid sodný je však účinný pouze do teploty -7 až -9 °C a může poškodit vodní organismy a vegetaci, když směs ledu a soli pronikne do podzemních vod a potoků, kde může zůstat desítky let. Sůl také poškozuje kovy, automobily a beton.

Šťáva z cukrové řepy

Možná jste viděli videa, která tvrdí, že šťáva z cukrové řepy rozpouští led. Ve skutečnosti se tak neděje, říká Stuart Findlay, vedoucí vědecký pracovník Cary Institute of Ecosystem Studies, neziskové ekologické organizace v Millbrooku ve státě New York. Komerčně připravený roztok řepné šťávy po smíchání se solí slouží jako jakýsi sliz, na který se sůl přilepí, a minimalizuje tak její tendenci odtékat do okolních potoků. Stejnou výhodu poskytuje melasa a další sladké látky, včetně odpadu z výroby piva.

Cukr v roztoku snižuje bod tuhnutí ledu, což znamená, že po přidání cukru bude sůl rozpouštět led při nižší teplotě, než je její typická hranice -9 °C. Úředníci slibují, že produkt z řepné šťávy, která je spíše hnědá než červená, nezanechává skvrny. Ovšem má to i nevýhodu, přesněji když se řepná šťáva dostane do potoků, může její cukr přilákat nežádoucí zárodky, které se živí kyslíkem, jenž potřebuje k přežití řada vodních živočichů.

Chemikálie

Ve většině železářství najdete výrobky označené jako prostředky na tání ledu. Před výběrem se podívejte na složení. Chlorid vápenatý rozpouští sníh při nižších teplotách – a rychleji než sůl. A není tak škodlivý pro rostliny ani zvířata. Žere však kov a beton, poškozuje některé stromy a zanechává po sobě zbytky vlhkosti z rychle tajícího sněhu, které mohou způsobit, že silnice jsou kluzké. A samotný chlorid se po spojení s vodou stává její součástí a nelze ho z ní dostat, tvrdí vědci. Může tedy škodit trvale.

Octan draselný chloridy neobsahuje a používá se jako preventivní opatření, aby se led nevázal na vozovku. Tento roztok blokuje tvorbu ledu při teplotách až -59 °C. Je nekorozivní, biologicky odbouratelný a vyžaduje méně aplikací, protože vydrží déle účinný. Protože je však octan draselný biologicky odbouratelný, snižuje hladinu kyslíku ve vodě a může poškodit vodní organismy.

Solný nálev z okurek

Některé státy, jako například New Jersey, experimentují s nakládaným solným roztokem. Ano, solný nálev z okurek, který funguje jako běžná slaná voda. Podobně jako tradiční kamenná sůl může solanka rozpouštět led při teplotách až -21 °C. A v jiném ohledu sůl překonává, konkrétně předmáčení touto látkou zabraňuje spojení sněhu a ledu s vozovkou, což usnadňuje odštípnutí a odstranění ledu. Použití solanky také snižuje množství chloridů uvolňovaných do životního prostředí o 14 až 29 %.

Sýrová solanka

Sýrový nálev je slaná voda, ve které plavou měkké sýry (např. mozzarella). Hojně se vyskytuje ve Wisconsinu, kde se používá k tání ledu. Dálniční úředníci a farmáři zjistili, že zatímco běžný solný roztok zamrzá při -21 °C, sýrový roztok zamrzá až při -29 °C. Nevýhodou je však hrozba nežádoucího smradlavého sýrového zápachu, ale zatím si obyvatelé údajně nestěžovali.

Zdroj: jalopnik.com, wired.com