Nová technika využívá plastový odpad k zachycování emisí CO2

Dva z našich největších ekologických problémů jsou tuny nepoužitelného plastového odpadu a tuny oxidu uhličitého (CO2), které se uvolňují do atmosféry v podobě emisí z komínů. Nový postup údajně využívá první z nich k zachycení druhého, informuje portál Newatlas.

Technika, kterou v současné době vyvíjí tým na Riceově univerzitě v USA, je variací na stávající proces recyklace plastů založený na pyrolýze – pyrolýza je definována jako tepelný rozklad materiálů při zvýšených teplotách v inertní atmosféře.

Postup začíná tím, že se plastový odpad rozemele na prášek, poté se smíchá s octanem draselným – to je ta jedinečná část, a poté se zahřívá při teplotě 600 ºC po dobu 45 minut. Tím se z plastového prášku stanou sorpční částice vyplněné póry v nanorozměrech, které velmi účinně zachycují molekuly oxidu uhličitého ve vzduchu.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Každá částice může při pokojové teplotě neomezeně dlouho uchovávat až 18 % své hmotnosti v CO2. Při zahřátí na teplotu kolem 75 °C (167 °C) se však zachycený oxid uhličitý uvolní a může být využit při výrobě produktů, jako jsou paliva nebo stavební materiály. Částice sorbentu lze poté znovu použít, protože při uvolňování CO2 se znovu otevře přibližně 90 % jeho pórů.

Jako další bonus se při prvotním vytváření částic vytváří také vedlejší produkt vosk, který by mohl být využit v čisticích prostředcích nebo mazivech. A co je důležité, zatímco běžně používané plasty, jako je polypropylen nebo polyetylen s vysokou a nízkou hustotou, se obvykle obtížně chemicky recyklují, jsou ideální pro přeměnu na částice zachycující CO2.

Vědci odhadují, že náklady na používání filtrů vyrobených ze sorbentu k odstraňování CO2 z proudů spalin by činily přibližně 21 dolarů, tedy přibližně 470 korun za tunu. Naproti tomu stávající proces, který k odstraňování CO2 z proudů zemního plynu využívá sloučeniny známé jako aminy, údajně stojí až 160 dolarů, tedy přibližně 3600 korun za tunu. Navíc se předpokládá, že sorbent by měl vydržet déle než aminy.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

„Bodové zdroje emisí CO2, jako jsou komíny elektráren, lze vybavit tímto materiálem získaným z odpadních plastů a odstranit tak obrovské množství CO2, které by za normálních okolností zaplnilo atmosféru,“ uvedl profesor James Tour, spoluautor studie. „Je to skvělý způsob, jak jedním problémem, plastovým odpadem, řešit jiný problém, emise CO2.“

Zdroj: newatlas.com

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026