Největší rostlina na světě! Tento gigant byl objeven v Austrálii

Vědci objevili v Austrálii největší rostlinu na světě! Jedná se o rozsáhlou síť mořských luk, která pokrývá více než 200 km2. Síť luk je ve skutečnosti jedna velká rostlina, jeden organismus, který se neustále klonuje už téměř 4 500 let a může se rozšiřovat do nekonečna, informoval nás o tom web Livescience.

Vědci tento obrovský klon objevili při studiu genetické rozmanitosti mořských travin v chráněné mělké vodní ploše v západní Austrálii. Zjistili, že téměř všechny louky druhu Posidonia australis v této oblasti jsou geneticky identické. Další analýza odhalila, že na rozdíl od ostatních mořských trav v oblasti, které se rozmnožují pohlavně, se Posidonia australis ve skutečnosti klonuje prostřednictvím podzemní sítě rozvětvených kořenů.

Tento klon se táhne v délce asi 180 km od konce ke konci, což z něj činí největší známý příklad klonu na Zemi. „Je to jediná rostlina, která dokázala růst bez přerušení“, uvedla vedoucí výzkumná pracovnice Elizabeth Sinclairová, evoluční bioložka z University of Western Australia. Pokud zůstane nerušeně růst, mohl by se údajně tento gigantický klon rozšiřovat donekonečna, čímž by se stal prakticky nesmrtelným.

I když louky Posidonia australis netvoří jednu souvislou louku, stále je lze považovat za jednu rostlinu, neboť fragmenty jsou stále geneticky identické i přesto, že rostliny mořské trávy se mohou v průběhu času fragmentovat, pokud dojde k jejich poškození nebo narušení. Je dokonce možné, že louky Posidonia australis byly kdysi zcela propojené a mohly být fragmentovány pasoucími se mořskými živočichy nebo extrémními vlnami veder, napsali vědci ve studii. Na základě velikosti a stáří louky vědci předpokládají, že klon roste rychlostí přibližně 15 až 35 cm za rok. To možná nezní jako mnoho, ale ve srovnání s růstem jiných luk mořské trávy tohoto druhu je to poměrně rychlé tempo.

Duplikace genomu

Vědci předpokládají, že další část úspěchu Posidonia australis lze přičíst neobvyklé genetické super schopnosti rostlin, která jim umožňuje vytvořit další kopii genomu (veškerá genetická informace uložená v DNA – pozn. red.), čímž se zdvojnásobí množství DNA, které mohou využít k přizpůsobení se extrémním změnám podmínek prostředí. „Spojením dvou různých genomů se v podstatě zdvojnásobila genetická rozmanitost rostliny, což pravděpodobně zvýšilo její schopnost tolerovat širší škálu podmínek prostředí“, řekla Elizabeth Sinclairová.

Měnící se podmínky

Ještě před zhruba 8 500 lety se zátoka Shark Bay nacházela nad hladinou moře a byla součástí kontinentální Austrálie. Ale stoupající hladina moře způsobená koncem poslední doby ledové tuto část kontinentu zatopila. Nově vzniklé mořské prostředí zaplavily nové druhy, například i mořské trávy. Tato zátoka však byla v té době kvůli mělké vodě velmi nestabilním prostředím, jelikož její průměrná hloubka tehdy nedosahovala ani 9 metrů. Mělké oceány jsou náchylnější k extrémním změnám teploty a slanosti a jejich ekosystémy jsou také náchylnější k narušení a poškození tropickými bouřemi než hlubokomořská prostředí. Extrémní zátěž během tohoto bouřlivějšího období, poskytla klonu výhodu ve schopnosti přežít jakoukoliv změnu.

Gigantické podmořské rostlině se v této oblasti pravděpodobně daří již po tisíciletí díky své odolnosti vůči změnám prostředí.

Zdroj: livescience.com