24. 8. 2021 23:57

Mozek chobotnic vykazuje překvapivé podobnosti s lidským mozkem

Přestože se chobotnice vyvíjely asi 600 milionů let odlišným způsobem, vznik jejich mozkových buněk vykazuje překvapivé podobnosti s lidskými buňkami. Ukázal to výzkum vývojových biologů z univerzity KU Leuven v Nizozemsku, který byl zveřejněn v úterý. Zjištění vědců podrobněji rozebral deník Nieuwsblad.

Zvláštností vývoje našich lidských mozkových buněk je, že neprobíhá na místě, kde plní svou funkci. Mozkové buňky se vyvíjejí z mozkových kmenových buněk, které, když vyrostou ve funkční mozkové buňky, musí ještě absolvovat cestu na své konečné místo v mozku.

„Tento konkrétní jev je patrný v mozcích obratlovců, jako je člověk, ale netušili jsme, zda je tento migrační proces důležitý pro komplexní formování mozku obecně,“ říká Eve Seuntjesová, profesorka vývojové biologie na KU Leuven pro deník Nieuwsblad. „Chcete-li odpověď na tuto otázku, musíte hledat zvíře se stejně složitým mozkem, které je nám evolučně co nejvíce vzdálené. Pouze v případě podobností mezi zvířaty s naprosto odlišným evolučním východiskem to naznačuje, že tento způsob vývoje mozku není náhodný.“

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Odpovědí na tuto otázku se staly osminohé chobotnice. Mají složitou strukturu mozku, kterou také užitečně využívají. Chobotnice si umí hrát, snít, používat předměty a dokonce plánovat. Tito bezobratlí živočichové mají zcela odlišné evoluční východisko, které nějakým způsobem vedlo k chování, které my lidé uznáváme.

„V laboratoři jsme vytvořili ideální prostředí pro vývoj vajíček chobotnic. Protože jsou vajíčka průhledná, mohli jsme podrobně sledovat jednotlivé fáze vývoje,“ říká postdoktorandka Astrid Deryckere. „K našemu velkému překvapení vykazují mozkové buňky chobotnic stejné migrační chování jako lidské mozkové buňky. To dokazuje, že migrace mozkových buněk má zásadní význam pro formování složitého mozku.“

„V další fázi se pokusíme zjistit, jak se od této důmyslné konstrukce přejde k účinné mozkové aktivitě a jak to pak dále vede k určitému chování,“ uzavírá Seuntjens.

Čtěte také