Kombinace lidských mozkových buněk s umělou inteligencí má v budoucnu překonat tradiční počítače a hardware z křemíku

Výzkum vedený univerzitou Monash, jehož cílem je vypěstovat lidské mozkové buňky na křemíkových čipech s novými schopnostmi nepřetržitého učení, které mají přinést revoluci v oblasti strojového učení, získal v přepočtu cca 8,7 milionů korun v prestižním australském programu National Intelligence and Security Discovery Research Grants.

Nový výzkumný program, který vede docent Adeel Razi z Turnerova institutu pro mozek a duševní zdraví ve spolupráci s melbournským startupem Cortical Labs, zahrnuje pěstování přibližně 800 000 mozkových buněk žijících v misce, které jsou následně „naučeny“ plnit vybrané úkoly.

V loňském roce vzbudil výzkum tohoto týmu celosvětovou pozornost díky schopnosti mozkových buněk hrát jednoduchou počítačovou hru zvanou Pong, podobnou tenisu. Podle docenta Raziho práce výzkumného programu využívajícího laboratorně vypěstované mozkové buňky zabudované do křemíkových čipů spojuje obory umělé inteligence a syntetické biologie s cílem vytvořit programovatelné biologické počítačové platformy.

„Tato nová technologická schopnost může v budoucnu překonat výkon stávajícího hardwaru vyráběného pouze z křemíku,“ uvedl Razi. „Výsledky takového výzkumu by měly významné důsledky v několika oblastech, jako je například robotika, pokročilá automatizace, rozhraní mozek-stroj a objevování léků.“

Podle Raziho bude příští generace aplikací strojového učení, jako jsou autonomní automobily, autonomní drony, doručovací roboti, chytrá přenosná a nositelná zařízení, vyžadovat nový typ strojové inteligence, která se dokáže učit po celou dobu své životnosti. Toto „nepřetržité celoživotní učení“ znamená, že stroje mohou získávat nové dovednosti, aniž by ohrožovaly ty staré, přizpůsobovat se změnám a aplikovat dříve získané znalosti na nové úkoly – to vše při šetření omezených zdrojů, jako je výpočetní výkon, paměť a energie.

Cílem projektu je systém DishBrain, který pěstuje lidské mozkové buňky v laboratorní misce, aby pochopil různé biologické mechanismy, které jsou základem celoživotního nepřetržitého učení. Grant má být využit k vývoji lepších strojů umělé inteligence, které napodobují schopnost učení těchto biologických neuronových sítí. To pomůže rozšířit kapacitu hardwaru a metod do té míry, že se stanou životaschopnou náhradou křemíkových počítačů.

Zdroj: monash.edu, redakce