Vědci smíchali mozkové buňky s umělou inteligencí do formy čipu. Ten se rychle naučil například hrát virtuální ping pong

Během experimentu vědci z australské Monash University implantovali do elektrod čipu 800 000 lidských a myších mozkových buněk. Ukázalo se, že tento „hybridní mozek“ je učenlivý.

Loni se podařilo australskému týmu spojenému s Monash University a laboratoří Cortical Labs, představit svůj svůj koncept s názvem DishBrain.

Při loňském představení DishBrain výzkumníci popsali semi-biologickou výpočetní jednotku, vytvořenou ze směsi lidských a myších mozkových buněk vypěstovaných do řídicích elektrod. Tyto elektrody sloužily jako jakési rozhraní BCI (Brain-Computer Interface), které vědcům umožňovalo vysílat řídicí signály a číst aktivitu biologického „prototypu mozku“. Zajímavé je, že DishBrain prokázal něco podobného jako vnímání během 5 minut po zapnutí: tolik času potřeboval, aby se „naučil“ hrát Pong, jak je vidět na videu níže.

Způsob, jakým se jim podařilo mozek „vycvičit“, nebyl nic jiného než geniální: pohyb míčku se přenášel do buněk prostřednictvím elektrod, přičemž elektrická stimulace buněk DishBrain působila na různé oblasti mapované podle polohy míčku. Poté DishBrain získal kontrolu nad odrazovou plochou a možnost pohybovat se doleva a doprava.

Protože biologické systémy mají tendenci k co nejnižšímu výdeji energie (nebo se alespoň snaží vyhnout nákladným či negativním zážitkům, které by jim ubíraly z energetických zásob a tím i z jejich schopnosti přežít), byl DishBrain nastaven na jednoduchý systém odměn, který toho využíval. Pokud odrazová plocha zachytila míček, elektrody v BrainDish poskytly pozitivní, předvídatelný, jednu sekundu trvající elektrický stimul. Kdykoli však pádla míček minula, DishBrain dostal nepředvídatelný výboj elektřiny, který trval až čtyři sekundy. Senzibility bylo v tomto případě dosaženo prostřednictvím schopnosti přežít. Na zvládnutí nepředvídatelného čtyřvteřinového výboje je potřeba více energie než na předvídatelný jednovteřinový výboj. DishBain tedy zvýšil svou schopnost přežití tím, že aktivně maximalizoval počet zásahů odrazové plochy do míče.

Mikroskopický snímek neuronů v DishBrain se zvýrazněnými buňkami pomocí fluorescenčních značek.

Docent Adeel Razi z Turnerova institutu pro mozek a duševní zdraví uvedl, že jejich práce spojuje obory umělé inteligence a syntetické biologie s cílem vytvořit programovatelné biologické počítačové platformy. Podle Raziho se dokonce očekává, že takovéto bioprocesory by nakonec mohly překonat limity běžných křemíkových čipů.

Zdroj: tom´s Hardware; Monash University