Jsme o krok blíže k pochopení lidského vědomí

Výzkum japonských vědců z Tokijské univerzity, publikovaný v časopise Cerebral Cortex, ukazuje význam určitých typů nervových spojení pro identifikaci vědomí. Aby vědci identifikovali oblasti mozku, kde se vědomí vyskytuje, hledali v mozkových neuronových sítích jeden specifický znak vědomí: obousměrné dráhy. Když něco vidíme nebo zažíváme nějaký vjem, náš mozek přijímá informace. Tomu se říká přímý signál, ale příjem takových přímých signálů k vědomí nestačí.

Náš mozek potřebuje také posílat informace zpět, čemuž se říká zpětná vazba. Ne každá část mozku může přijímat jak přímý signál, tak zpětnou vazbu. Vědci předpokládají, že tato obousměrná spojení jsou základním rysem částí mozku, které jsou zodpovědné za vědomí. K ověření své myšlenky o nutnosti obousměrného zpracování podnětů použili výzkumníci myš a výpočetní techniku, píše server Brighter.

Nejprve vyvinuli účinný algoritmus pro extrakci částí mozku se silnými obousměrnými spojeními, tzv. komplexů. Poté tento algoritmus aplikovali na connectome (podrobnou mapu spojení v mozku) myši. Tým zjistil, že komplexy s největší obousměrností nebyly rovnoměrně rozloženy ve všech hlavních oblastech mozku, ale byly soustředěny v kortikálních a thalamických oblastech, zatímco ostatní hlavní oblasti měly nízkou obousměrnost.

Tato zjištění jsou v souladu s názorem vědců, že vědomí sídlí v mozku. Mozková kůra, která se nachází na povrchu mozku, obsahuje smyslové oblasti, motorické oblasti a asociační oblasti, o nichž se předpokládá, že jsou nezbytné pro prožívání vědomí. 

Předpokládá se, že s vědomím souvisí také thalamus, který se nachází ve středu mozku, a že pro vědomí je důležitá zejména interakce mezi thalamem a korovými oblastmi, tzv. thalamo-korová smyčka. Tyto výsledky podporují myšlenku, že obousměrnost v mozkové síti je klíčem k určení místa vědomí. Vědci zdůraznili, že stále pracují na určení místa vědomí.

„Tato studie se zaměřuje pouze na ‚statická‘ anatomická spojení mezi neurony nebo oblastmi mozku. Vědomí je však „dynamické“, mění se z okamžiku na okamžik v závislosti na nervové aktivitě,“ uvedl docent Masafumi Oizumi, hlavní autor studie. „Ačkoli nám anatomická spojení napovídají, jak by se nervová aktivita šířila a jak by se oblasti mozku vzájemně ovlivňovaly, k určení místa vědomí v daném okamžiku potřebujeme přímo zkoumat dynamiku nervové aktivity.“

Zdroj: redakce, thebrighterside.news, academic.oup.com